historie

Film Rose pomocí působivých obrazů nesmiřitelně analyzuje genderovou nerovnost přímo u jejích novodobých kořenů.

Popularizační historická kniha Pavla Kosatíka nazvaná O tom Benešovi slibuje vyvracení mýtů. Právě to se ale autorovi nepovedlo.

Československá armáda, která bojovala za obnovu republiky, měla široké národnostní spektrum. Proč osudy příslušníků jiných národů na dlouhá desetiletí zmizely z našeho vyprávění?

Hrady a zámky mají zvláštní atmosféru. Rytíři, princezny, hony a opulentní hostiny. Oblíbené oživené prohlídky pohádkový vibe ještě umocňují. Skoro by člověk zapomněl, že aby pár urozených lidí mohlo žít v blahobytu, musely stovky lidí dřít do úmoru.

Nový díl podcastu Dějiny bez konce s americkým právním vědcem Lawrencem Douglasem se zaměřuje na mezinárodní trestní právo.

O Radeckém na Malostranském náměstí by se mělo diskutovat jako o úplně novém pomníku. Pomník není nikdy jen informace o minulosti, ale stává se především živým místem současnosti.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se šli podívat do Národního muzea na výstavu o Přemyslovcích, kterou nás provázel historik Jakub Izdný.

Proč se rozhořel spor o sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně? A kdo skutečně koketuje s revizí Benešových dekretů?

Nový díl podcastu Dějiny bez konce zkoumá historii česko-německých vztahů od konce 19. století do druhé světové války a sleduje vývoj vztahu sudetských Němců a Čechů v poválečném období.

Setkání sudetských Němců v Brně je příležitostí leccos se dozvědět – o nich i o sobě. Historie nám dává mnoho možností připomínat německé civilizační selhání. Tak moc, že máme sklon zapomínat na jeho malá česká zrcadlení.

Vyhnáním Němců v Brně skončilo několik staletí soužití Čechů a Němců. O jeho podobách jsme hovořili s historikem Michalem Konečným.

Historik a amerikanista Lukáš Perutka mluví o tom, jak současnou Trumpovu politiku číst v delší historické perspektivě. Nejde jen o chaotické výstřelky, ale také o návrat ke starým tradicím americké zahraniční politiky.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce probereme významný vliv bavlny na rozvoj kapitalismu, podíváme se na výstavu Stitched Dream a prozkoumáme dějiny textilního průmyslu v Podkrušnohoří.

Jak kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A zažíváme jeho kolaps, nebo další přeměnu? Přečtěte si rozhovor s historikem Svenem Beckertem.

Jak vznikl kapitalismus a jakou má budoucnost? Nový díl podcastu Dějiny bez konce se ohlíží za pětisetletou historií kapitalismu.

Výjimečný stav a kolektivní tresty, nástroje britského mandátu v Palestině, které pomohly zažehnout jednu z nejrozsáhlejších antikoloniálních vzpour své doby. Dědictví tehdejšího systému ovlivňuje životy Palestinců dodnes.

V literárním podcastu TL;DR jsme se tentokrát vrhli na knihu Silvie Federici Kaliban a čarodějnice. Český překlad jedné z přelomových knih v pohledu na raný novověk vychází v těchto dnech.

S historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem hovoříme o robotárnách, které v Evropě od 16. století sloužily k disciplinaci lidí bez práce.

Rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper o německé selské válce. Jak se rekonstruuje příběh revolty, jejíž odkaz měl být navždy zadupán do země? A proč se postava Thomase Müntzera vytrácí z příběhu jedné z největších lidových rebelií v dějinách Evropy?

V úterý 4. listopadu proběhne v Alfredu ve dvoře jednodenní konference. Panelisté budou hovořit mimo jiné o odboji nebo o proměně oficiální politiky paměti v Německu, Itálii, Rusku či Pobaltí.

V polovině června zemřel historik Jan Tesař. V životní praxi neústupný stejně jako ve svém díle, které se přesto paradoxně stává předmětem dezinterpretace.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se s literární historičkou Veronikou Faktorovou podívali na cestovatelky 19. století. Jaké překážky musely překonávat?

Rozhovor s bohemistou Ivanem Kafkou o tom, čemu se Milada Horáková ve své veřejné činnosti věnovala, jak její názory ovlivnila válka a proč by se jí nelíbil obraz, který jsme si o ní po roce 1989 vytvořili.

Debata o osvobození Československa Rudou armádou v květnu 1945 pokračuje v tradiční české sebeviktimizaci. Zakrýváme tím bolestivá místa našich dějin.

Svět si připomíná osmdesát let od konce druhé světové války. V podcastu Dějiny bez konce jsme se na toto téma podívali s historikem Jaromírem Mrňkou.

Rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o osudu z východoevropských zemí nuceně vysídlených osob, které zůstaly po konci druhé světové války v Německu a Rakousku.

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce se podíváme na to, jak v první polovině 20. století dominoval světu vědecký rasismus a k čemu všemu se odvolává Donald Trump svým heslem America First. Součástí dílu je i rozhovor s historičkou Sheilou Fitzpatrick.

V období první republiky bydlely tisíce obyvatel na území hlavního města v nouzových formách bydlení. Palčivé sociální téma se v meziválečném období nepodařilo zcela vyřešit.

Příběh romského odbojáře Josefa Serinka by měla znát široká veřejnost. Nejenže ilustruje hrůzy druhé světové války a přístup Čechů vůči Romům, ale Serinkova odvaha může být inspirativní pro nejen romské děti.

Rozhovor s historikem a medievistou Martinem Šormem o husitství, odkazu Františka Šmahela a zobrazování středověku v populární kultuře.