Příběh dynastie Přemyslovců, která stála na počátku knížecích a královských dějin českých zemí a měla velký vliv na středověké dějiny Evropy, představuje nová výstava v Národním muzeu nazvaná Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Výstavou nás provedl jeden z jejích spoluautorů Jakub Izdný, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Samotná výstava je rozdělena do tří částí dle dispozic výstavních sálů. Hned na začátku jsou návštěvníkům představeny pilíře přemyslovské moci, problematika církve, vzdělanosti a postavení celé dynastie. Druhá část se pak věnuje době knížecí, tedy době raných Přemyslovců. V posledním, velkém sále je pak přiblíženo královské období Přemyslovců a tedy hlavně období 13. století.
Výstava se pyšní velkým počtem vystavených předmětů od královských korun přes zbraně, relikvie, mince, šperky až po repliku znojemské rotundy. K nejvýznamnějším exponátům patří románský sarkofág svatého Longina, který je poprvé vystaven mimo prostory Vyšehradu. Přemyslovci jsou důležitou součástí našich dějin. Přesto jsou v našem dějinném příběhu zastíněni následující dynastií Lucemburků s Karlem IV. a obdobím husitských válek. Není to však tím, že by nepatřili k významným rodům. Naopak, jednalo se o poměrně bohaté a úspěšné panovníky.
S Jakubem Izdným jsme probrali, jestli se dá hovořit o státu a národu v období středověkých dějin nebo čím se vyznačuje královské období přemyslovské dynastie. Více písemných dokladů a společenské změny, ke kterým v té době docházelo, totiž přivádějí na scénu v mnohem větší míře také přemyslovské ženy. Výstava je sice formou své prezentace značně konzervativní, chybí ji interaktivní prvky a neodvažuje se na období středověku podívat z nových úhlů pohledu, jak je to běžné například v západní historiografii, avšak její silnou stránkou je, že dokázala shromáždit takřka všechny významné předměty z daného období na jednom místě.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás