O víkendu proběhl na brněnské akci Meeting Brno sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení a tato akce vyvolala silné reakce i na nejvyšší politické úrovni v Česku. Proti akci přímo v Brně protestovalo několik tisíc lidí a celá věc se stala novým zdrojem kulturních válek. Podle odpůrců sjezdu hrozí prolomení Benešových dekretů a majetkové nároky potomků sudetských Němců vyhnaných z Československa. Pikantní na tom je, že revidování Benešových dekretů mají ve svém programu jen politické strany spolupracující na evropské úrovni s ANO, SPD a Motoristy. Konkrétně jsou to rakouská FPÖ a německá AfD. Proč kolem této akce dělaly SPD a strany koalice Stačilo! takové haló? A jak vypadaly česko-německé vztahy před válkou a po ní? O tom si v novém Studiu Alarm povídají Ondřej Bělíček a Stanislav Biler.
Proč se z víkendové akce Meeting Brno stalo tak velké téma? Komu a proč vadil sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení?
Stanislav Biler: Určitě by se z toho nestalo tak velké téma, kdyby ho nezvedly vládní strany a neprotlačily k tomu speciální usnesení Sněmovny. Inicioval to původně Tomio Okamura a SPD. To, že se tato akce v Brně uskuteční, bylo známo už dlouhou dobu. V Brně jsme ty protesty sledovali jako nějakou kuriozitu, kdy deset až patnáct lidí občas přišlo na jednání brněnského zastupitelstva. Nicméně ta kuriozita nabobtnala až na parlamentní půdu a teď se to opět vrátilo zpět do Brna.
Ondřej Bělíček: Podle mě to souvisí s kulturními válkami o vzpomínání na druhou světovou válku. Na jedné straně máme část veřejnosti, paměťové instituce, politické aktéry, kteří zpochybňují a vymazávají roli Sovětského svazu a Rudé armády při osvobozování Evropy a Československa od nacismu. Příkladem mohou být třeba vlasovci, tedy Ruská osvobozenecká armáda, která bojovala proti Sovětskému svazu. Dostávala se z východní na západní frontu do amerického sektoru a ocitla se ve víru Pražského povstání. V posledních letech jsme z nich udělali hrdiny, kteří nám pomohli, ale zamlčujeme, že to byli kolaboranti s nacismem a řada z nich také váleční zločinci. Pak je tady ale i ta druhá strana, kterou tvoří příznivci SPD a Stačilo!, kteří reprezentují druhý extrém vzpomínání na druhou světovou válku. Nadproporčně naopak vyzdvihují roli Sovětského svazu a Rudé armády. Zamlčují roli západního odboje a Spojenců. Ten aktuální brněnský sjezd se tedy dostal doprostřed střetávání těchto dvou proudů. Všechny tyto narativy se zároveň vyhrocují od počátku války v Ukrajině.
Celý videorozhovor si můžete pustit na našem Youtube kanálu.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás