Studentská revolta v Srbsku vyústila v celospolečenské hnutí, které proměnilo místní politiku. Na jakých základech je postavené a může inspirovat další postsocialistické země?
Emmanuel Macron se snaží rámovat současnou krizi jako otázku bezpečnosti. Selhala přitom jeho politika a policejní složky.
Když analyzujeme současnou americkou ekonomiku a zaměříme se na ideologii Big Tech, ale i konkrétní byznysové plány, nemůžeme se ubránit temným úvahám o „fašismu konce věků“.
Neoliberalismus a normalizační diktatura se setkávají v potírání odkazu progresivního demokratického socialismu. Právě maďarská revoluce je událostí, u níž nesmíme zapomínat na její radikální demokratické požadavky.
Jedno studentské hnutí v Evropě nezůstalo jen u protestů. Srbští studenti změnili představy o tom, jak může vypadat politické organizování se a co znamená zastupitelská demokracie. Ve volbách porazili autoritáře Aleksandara Vučiće.
Mediální bitva kolem druhého kola prezidentských voleb v největší latinskoamerické zemi proti sobě staví novodobý digitální kolonialismus Spojených států a explozi lidové kreativity. Ta ještě může zvrátit zdánlivě nevyhnutelné vítězství krajní pravice.
Španělský premiér Pedro Sánchez se znovu pokusí vzepřít volebním průzkumům a zůstat u vlády. Tentokrát ale jeden z posledních zástupců evropské levice u moci čelí dosud největší výzvě.
Vlna extrémních veder, která si letos v létě v Evropě vyžádala desetitisíce životů, ovlivnila životy lidí v Tunisku ještě výrazněji. Boj o přežití spojili s bojem proti selhávajícímu autoritářskému režimu.
Již týden po celém Turecku pokračují rozsáhlé represe proti LGBTQ+ lidem. Operace „Moje rodina v bezpečí“ je obviňuje z narušování tradiční rodiny a veřejných mravů. Proč přichází operace právě nyní a jak ji vnímá samotná komunita?
Snímek filmařů Yuvala Abrahama a Rachel Szor odhaluje Izraeli to, co ví zbytek světa už dávno. Proč film tamní média a politici nemůžou ignorovat?
Máme definitivně odepsat levicovou stranickou politiku? A co se můžeme naučit od Amerických demokratických socialistů?
Cestu druhého českého prezidenta ke krajní pravici, která ho dovedla až na pódium německé AfD, není těžké zmapovat. Klaus po ní zdaleka nešel sám.
Co má společného válka na Blízkém východě, stoupající cena polyesteru a nesnesitelné vedro? To, že nejvíce dopadnou na ty, které se na jejich příčinách podílí nejméně.
Kauza Sítě revolučních buněk ani po deseti letech neskončila. V soudní dohře velkolepé operace Fénix se hraje o podmíněné tresty a konec je pořád v nedohlednu.
Americké levici se daří v primárkách – některých. Než začneme slavit vítězství a vyvozovat z nich lekce, musíme se podrobněji podívat na to, v čem všem se jí zároveň nedaří. Jedině tak se může opravdu přiblížit k výhře.
V parlamentních lavicích, na TikToku i na klimatických summitech OSN hnutí AllatRa systematicky šíří mýtus o tom, že skleníkové plyny nejsou hlavní příčinou klimatické krize.
Dva lidé spojení s hnutím PRO vystupují na většině debat proti větrné energii. Jedná se o koordinovanou dezinformační kampaň.
Připravovaná kniha Za zdí historičky Katji Hoyer představuje instruktivní případovou studii, jak se politicko-ekonomické systémy vyvíjejí, mění, ztroskotávají a přetvářejí.
Online profil Karla Trpkoše na Lidé.cz je plný předsudků i opovržení státem. Ministerstvo práce a sociálních věcí spojitost s vrchním ředitelem IT popírá.
V Česku vítězí názor, že vstupu na sociální sítě má předcházet kontrola věku. Jsme tak opět o něco blíže konci internetu jako emancipačního média.
V dnešní společnosti si málokdo dovolí ignorovat svůj vzhled. Looksmaxxing tenhle tlak ale posouvá – jako by všechny beauty trendy přetavil v jediný neúprosný ideál.
Osekávání státu a oslabování nezávislosti orgánů státní správy je podmínkou hladkého oligarchického vládnutí.
Po šestnácti letech vlády čelí maďarský národní konzervativec Viktor Orbán hrozbě porážky. Co vlastně může skončit – a co začít?
Hollywood zažívá největší škatulata své historie. Na miliardové čachry několika vyvolených doplatí zaměstnanci i diváci. Tahle bitva má jen poražené.
V kontextu útoku na Írán média znovu obrací pozornost ke Kurdům – hlavně jako potenciálním spojencům USA. Jaké jsou ve skutečnosti politické cíle Kurdů v Íránu? A jak s tím souvisí dění v Sýrii a Turecku?
Influenceři zaplavují sítě videy o bezpečné Dubaji navzdory íránským útokům. Jak pomáhají udržovat místní systém a z čeho pramení bohatství států Perského zálivu?
Rojava se pro značnou část západní levice stala jediným světlým bodem v syrské revoluci. Toto vyčlenění ale bylo teoretickou i strategickou chybou, kterou je třeba napravit.
Okolnosti smrti krajně pravicového aktivisty se postupně vyjasňují. Ukazuje se, že ve Francii sílí problémy jak s politickým násilím, tak s násilím motivovaným rasismem.
Do aféry okolo údajného prohlášení zvláštní zpravodajky OSN se zapojilo i Česko prohlášením ministerstva zahraničí. Česká média o kauze informovala sporadicky a nepřesně.
Kritika asociálního charakteru dosavadní zelené politiky je oprávněná. Místo jejího zrušení je však nutné soustředit se na podporu nejzranitelnějších.