kapitalismus

V České republice zaměstnanci svou prací vytvářejí výrazně vyšší hodnoty, než jaké odpovídají jejich mzdám. Jsme kvůli tomu hluboko pod evropským průměrem.

Entuziasmus na odvrácení klimatického kolapsu v rámci stávajícího systému nestačí.

Kapela Ida The Young dostává naloženo od lidí, kteří nechápou, že ne všichni se klanějí mocným.

Jak vznikl kapitalismus a jakou má budoucnost? Nový díl podcastu Dějiny bez konce se ohlíží za pětisetletou historií kapitalismu.

Podle řeckého ekonoma a bývalého ministra financí Janise Varufakise je třeba si uvědomit, že s nástupem cloudových technologií už nežijeme ve stále stejném kapitalismu.

Ačkoliv zaměstnavatelé touží po loajálních zaměstnancích, jsou to naopak nespokojenci, kteří mění pravidla a životy všech k lepšímu.

Rodí se málo dětí, muži už nejsou gentlemani, hrozba demokracie, trans epidemie, a nakonec i ta rakovina. Český veřejný prostor má jasno – za všechno může feminismus.

S americkou politickou teoretičkou o obnově solidarity a o tom, že kapitalismus se mění k horšímu a že naše budoucnost závisí na schopnosti spojovat se.

Tváří v tvář krizím se ukazuje, že nerovnosti podkopávají společenskou odolnost.

Velikonoce v sobě mísí oslavy jara i vrchol křesťanského roku, Ježíšovo vzkříšení – a pochopitelně i předcházející umučení. Jakkoliv spolu pohanská či lidová versus křesťanská tradice mnohdy soupeřily, smysl obou nakonec smetl kapitalismus.

V Česku je kolektivní smlouvou chráněno pouze 35 procent zaměstnanců. Evropská směrnice o přiměřené minimální mzdě je tedy krok dobrým směrem, ale zaměřuje se pouze na následky problémů, jimž čelíme.

Italský historik Guido Alfani hledá ve své knize roli bohatých ve společnosti napříč dějinami. Superbohatí a ekonomické nerovnosti podle něj ohrožují demokracii.

Sny o svobodnějším životě fungují jako rudý hadr na ty, kdo se drží berličky mýtu o přirozenosti současného stavu světa.

V dobách zakázkové ekonomiky to nemají lehké ani profesionální vrazi. David Fincher natočil další jízlivý procedurální thriller o excesech pozdního kapitalismu.

Druhá řada série Medvěd se nese v kontemplativním duchu. Příběh traumatizovaných jedinců, kteří dělají, co mohou, aby uspěli, patří k emocionálně nejkomplexnějším seriálům dneška.

V češtině vychází velkolepé vyprávění o proměně digitálního kapitalismu z pera Shoshany Zuboff. Hlavní roli hrají všemocní CEOs a bezbranné uživatelky, jenže slabá pointa odhaluje chyby v analýze i navrhovaných řešeních.

Kniha americké profesorky Shoshany Zuboff definující „kapitalismus dohledu“ vychází v českém překladu. Načasování nemohlo být lepší.

Upír jako metafora kapitálu se objevil už u Karla Marxe. I proto by se dalo očekávat, že bude na pomyslné ose třídního boje stát spíš na pravici. Je to však složitější. Přetiskujeme text z upírského čísla kulturního čtrnáctideníku A2.

Ruben Östlund si z Cannes odvezl Zlatou palmu za cynickou moralitu o křehkosti i houževnatosti kapitalistického systému. V některých ohledech zachází do extrémů, ale většinu času zůstává na povrchu.

Významný ekonom Branko Milanović se rozhodl analyzovat stav současného kapitalismu. Podle jeho názoru dnes nemá žádnou alternativu. Otázky klimatu však renomovaný autor zcela pomíjí.

Ekonomický růst není neomezený a jeho hranice nepředstavují jen ubývající přírodní zdroje, ale i samo lidstvo. Musíme si zodpovědět zdánlivě prostou otázku: Kolik je pro nás dost? Přetiskujeme text z letošního čísla A2 věnovaného nerůstu.

Debaty o nutnosti investovat, abychom byli dostatečně zajištěni na stáří, dorazily už i do Česka – země, kde čtvrtina lidí nemá ani dvanáct tisíc na nečekaný výdaj.

Největší hit Netflixu je zručně vystavěnou metaforou nelítostné reality Jižní Koreje a zúročuje i teorie Lacana či Lyotarda.

Zejména na levici se o konci kapitalismu a jeho nahrazení novým ekonomickým modelem mluví docela často. Tentokrát to ale může být pravda.

Elon Musk není žádný geniální vynálezce, za nějž se rád vydává. Je v pořádku ho kritizovat a dokonce i nenávidět. Třeba za to, jak potopil bitcoinovou komunitu.

S tím, jak se řada korporací snaží chovat odpovědněji, roste i naštvanost konzervativců, že ani kapitalismus už nefunguje tak, jak by si přáli. 

Podle Raje Patela termín antropocén zatemňuje skutečnost, že za klimatickou krizi nemůže jakési tíhnutí lidstva k destrukci a zániku, ale je důsledkem kapitalistické produkce.

Díky nakladatelství Neklid se na český knižní trh dostává kniha Jasona W. Moorea a Raje Patela, která usiluje o holistický pohled na podstatu kapitalistické ekonomie.

Z aktuálního čísla čtrnáctideníku A2 vybíráme článek, který se vrací na počátek devadesátých let a klade si otázku, jak je možné, že se původní nedůvěra v ekonomický liberalismus zvrátila v jeho nadšené přijetí.

Přetiskujeme rozhovor s Rajem Patelem a Jasonem W. Moorem, autory knihy Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí, která nedávno vyšla česky v nakladatelství Neklid.