Anatomie sociálního státu

Sociální ochrana pro všechny, nebo jen pro někoho? Meziválečná sociální politika mezi socialismem a fašismem

Po první světové válce se kapitalismus ocitl ve smrtelných křečích. Politika škrtů ho však postavila na nohy a vydláždila cestu k fašismu a etnonacionalistickému pojetí sociální politiky.

Ondřej Bělíček
„Největšími poraženými transformace jsou Romové,“ říká historik Jakub Rákosník

Na co navazovala politika po roce 1989 v otázce sociálního státu? A co postsocialistická společnost naopak zavrhla a změnila? O proměnách sociálního státu v devadesátých letech s historikem Jakubem Rákosníkem.

Jan Bělíček
„Sociální stát ve svých veřejných politikách zhmotňuje lidská práva,“ říká ekonom Robin Maialeh

Dokáže sociální stát přežít pod aktuálními tlaky, kterým čelí v Evropě i ve Spojených státech? A jak by mohla vypadat jeho budoucnost? Rozhovor s ekonomem Robinem Maialehem.

Jan Bělíček
Extrémní chudoba a život bez budoucnosti. Sociální stát vznikl jako nástroj k deradikalizaci dělnictva

Kapitalismus ovládl svět 19. století a vytvořil společnost extrémních nerovností. Revoltující dělnictvo se sdružovalo do odborů, stávkovalo a politicky se angažovalo v boji za lepší svět.

Ondřej Bělíček
Sociální politika od novověku po současnost. Od represe a disciplinace chudých k deradikalizaci dělnické třídy

V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme probrali dějiny sociální péče, politiky a státu od novověku po současnost.

Ondřej Bělíček, Ondřej Crhák, Eliška Farová
Donucovací pracovny sloužily k disciplinaci chudých. V Česku jsme na jejich existenci zapomněli

S historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem hovoříme o robotárnách, které v Evropě od 16. století sloužily k disciplinaci lidí bez práce.

Ondřej Bělíček
Mezi milosrdenstvím a šibenicí. Evropské kořeny sociální péče

V úvodním textu série věnované „anatomii sociálního státu“ se podíváme na to, jak se vyvíjela evropská tradice sociální péče od vrcholného středověku do osvícenství.

Ondřej Bělíček