Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky i společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Dovoz množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou tohoto procesu byla privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění nového systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebeliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu totiž pomáhá přežívat krize, které pramení z jeho vlastní logiky, a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je přitom spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. A právě v současné době sledujeme jeho další proměnu.
Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardově univerzitě a je autorem nové knihy Capitalism: A Global History, v níž zkoumá globální dějiny kapitalismu od jeho počátků v 15. století do dnešních dnů.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás