recenze Archives – Strana 5 z 7 – Deník Alarm

Film režiséra Džun-ho Pong vypráví příběh dělníka z vesmírné kolonie, který umírá pro vyšší dobro a je vždy nahrazen identickou kopií. Novinka tvůrce Parazita otevírající zajímavé otázky chce být ale hlavně komedií.

Snímek režiséra Waltera Sallese se kromě prestižních ocenění dočkal i pokusů o bojkot ze strany krajní pravice. O temné kapitole brazilských dějin vypráví citlivě a se zájmem o životy těch, kteří přišli o své blízké.

Festival Jeden svět přináší tři snímky ukazující izraelsko-palestinský konflikt z jiné perspektivy než většina českých médií. Je mezi nimi i film Žádná jiná země, který získal Oscara za nejlepší dokument.

Adaptace kultovní novely Williama S. Burroughse je v podání režiséra Luca Quadagnina plná existenciálního utrpení. Nejvíc ale trpí diváci.

Observační dokument Marie-Magdaleny Kochové vypráví o zlomovém období v životě dospívající dívky. Premiéru bude mít na festivalu Jeden svět, který začíná příští týden.

Televizní seriál Limity režiséra a scenáristy Petra Zelenky utopil moralistické poselství o pokrytectví moderní doby ve zdlouhavé stopáži a klopotných pokusech o humor. Na České televizi běžel od začátku roku.

V Galerii Rudolfinum je k vidění putovní výstava britského kurátora Nadima Sammana. Ptá se v ní, co vše (ne)víme o našich digitálních zařízeních, která nám postupně přirostla k tělu.

Portorický hudebník Bad Bunny v osobně laděném albu Debí Tirar Más Fotos zabodoval u kritiků i posluchačů. Témata, kterým se věnuje, rezonují nejen v rodné zemi, ale i v dalších přelidněných turistických destinacích.

Šestidílná minisérie Studna znovu otevírá slavnou kriminální kauzu z konce šedesátých let. Odvolává se i na stejnojmennou epizodu normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana. Nová verze se snaží působit jako věrnější rekonstrukce tehdejších událostí, těžko přitom ale hledá vlastní perspektivu.

Ethel Cain se posunula od melancholického indie popu k nekompromisnímu noisu. Na nové desce Perverts vysílá jasný vzkaz: Už nebudu vaší cvičenou opicí!

Před týdnem měla premiéru druhá část filmu o slovenském mafiánském bossovi devadesátých let Mikuláši Černákovi. K Mikimu tak přibyl Černák – prozradí něco o mečiarovském Slovensku?

Historické drama o maďarském architektovi v poválečné Americe je strhující podívaná, trpí však přílišnou okázalostí a doslovností.

Národní divadlo uvedlo inscenaci s pozornost budícím názvem Privatizace. V mnoha ohledech zdařilé dílo dua Petra Erbese a Borise Jedináka je ale příliš krotké a politicky bezzubé.

Pach z místa činu by měl sloužit pouze jako nepřímý důkaz. Nový film Zuzany Piussi ukazuje, že v několika případech došlo k usvědčení pachatelů pouze na jeho základě.

Tři řady seriálu americké komičky a performerky Bridget Everett odhalují nesamozřejmost obyčejného života.

Poslední film italského režiséra bývá obviňován z uslintaného sentimentu, za opulentní vizualitou ale skrývá zajímavé symbolické roviny.

Sociolog Steffen Mau napsal působivý portrét východoněmecké společnosti, který je v lecčems relevantní i pro pochopení současných problémů Česka.

Klasický příběh o upírovi z Karpat updatuje americký režisér Robert Eggers tématem potlačované sexuality, nic zásadně nového svým snímkem ale neříká.

Snímek Porotce č. 2 díky nekonvenčnímu přístupu k žánru patří mezi Eastwoodova nejzdařilejší díla z poslední doby.

Jeden z nejvýznamnějších polských avantgardních umělců se na své retrospektivě v GMU Hradci Králové ptá na smysl a zdroj inspirace a kreativity.

Časosběrný dokument Marka Šulíka rekapituluje pět let, v nichž Slovensko přišlo o demokracii. Ačkoliv se soustředí na postavu Čaputové, ty nejzajímavější věci se dějí kolem ní.

Cenu publika na letošním jihlavském festivalu získal intimní časosběrný dokument Dajori, který ukazuje život Romů mimo obvyklé rámce. Nyní vstupuje do kin.

Netflixovský portrét majitele wrestlingové organizace WWE nabízí sondu do Ameriky, která zrodila Trumpa. Místo oslavy miliardáře odhaluje zkažené jádro úspěšného segmentu zábavního průmyslu.

Snímek o působení Donalda Trumpa v sedmdesátých a osmdesátých letech si v USA odbyl premiéru pár týdnů před prezidentskými volbami, teď vstupuje i do našich kin. Zachycuje genezi Trumpovy osobnosti.

Dokumentární seriál režiséra Petra Hátleho, který se tento týden uzavřel posledním dílem, mytologii pražských hospod nerozlouskl. Do složitějších témat se nepouští a volí jen alkoholem posílenou nostalgii.

Skupina zaměstnanců Amazonu se před pár lety rozhodla založit odbory. Vedení společnosti jim to chce zatrhnout. Snímek Odbory uvede festival Ji.hlava.

Historie Sintů je málo známá i proto, že o sobě většinou nepíší. Kniha Jana Hauera Moji lidi je výjimečným počinem, který pomáhá odkrýt neznámý svět.

Tělesný horor režisérky a scenáristky Coralie Fargeat oceněný v Cannes kráčí po tenké linii mezi exploatační krvárnou a feministickým poselstvím.

Simpsonovi jsou pořadem, který se v hlavním vysílacím čase americké televize udržel nejdéle. Jejich satirické ostří je ale už dávno obroušené. Ukazují Ameriku, která už není.

Šestidílná série Jana Vejnara dostupná na internetové platformě České televize zpracovává ožehavé téma pronikání komunikačních technologií do dnešních vztahů a hledání hranic toho, co si na internetu ještě necháme líbit.