výtvarné umění | Deník Alarm

Petice proti AVU jako další kolo kulturních válek devadesátkového establishmentu proti ženám a mladým lidem.

Z osmi původních maleb se na sídliště vrátila už třetí. Iniciativa Martina Kleibla má v plánu obnovit všechny.

Na internetu dostupná výstava Regeneration spojila umělce z Čech, Norska, Islandu a dalších zemí. Projekt kreativního týmu Artyčok.tv a dalších autorů se zabývá tématy udržitelného zemědělství, vztahu kultury a přírody nebo současných vyhrocených debat o dekolonizaci.

Umělkyně Ruth Patir se nechala slyšet, že svoji výstavu (M)otherland zpřístupní teprve tehdy, až se válčící strany dohodnou.

Galerie Bunkr má ambici v Mostě prezentovat to nejkvalitnější současné výtvarné umění. O tom, jaké to je dostávat progresivní umění do okrajového regionu, s galeristou Luďkem Proškem.

Mezi letošními laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého se ocitl i kolektiv No Fun, který stojí rozkročený mezi světem videoher, uměním, teorií a queer aktivismem. Proč by měli videoherní vývojáři navštěvovat galerie a jak se videoherní průmysl staví ke queer perspektivám?

Výstava Myšlení obrazem v Galerii hlavního města Prahy představuje úctyhodný počet čtyřiceti tří autorek a autorů různých věkových kategorií i médií. Navazuje na stejnojmennou knihu filozofa Miroslava Petříčka, který je i jedním z autorů koncepce výstavy.

Iniciativy upozorňující na neudržitelnost současného stavu financování kulturní práce nebo reakce na události v Palestině zmiňují respondenti naší pravidelné výroční ankety ze scény výtvarného umění.

Vůdčí osobnost britského kolektivu COUM Transmision a industriálních pionýrů Throbbing Gristle se v holešovickém DOXu dočkala pozoruhodné retrospektivy. Od návštěvníků ale žádá, aby si veškerý kontext o umělcích nastudovali sami.

Retrospektivní výstava ze sbírek Národní galerie slibovala reinterpretaci dějin českého poválečného umění. Nakonec ale příliš mnoho důležitých postav opomíjí.

Konceptuální umělec Jens Haaning předal Muzeu moderního umění v Aalborgu jako výsledek zakázky bílá zarámovaná plátna. Bankovky si ponechal.

Rozhovor s umělkyněmi Mashou Kovtun a Darjou Lukjanenko o přístupu galerie v Náchodě k dílům z bývalého Sovětského svazu připomíná, že i umění je sférou, skrze niž Rusko rozšiřuje svůj vliv.

S úspěšnou malířkou a letošní laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého o vlastních cestách k feminismu, radosti z malby, překonávání mistrovského modelu i důležitosti sdílených zkušeností.

Řada antifašistických umělců musela opustit Československo po zabrání velké části území nacistickým Německem. Jejich cesty i osudy byly plné útrap. Přesto je čekal lepší život než ty, kteří zůstali.

Po mnichovských událostech a záboru československého pohraničí se tématem číslo jedna stává nejen uprchlická krize, ale také postupná fašizace druhé republiky. Obojí proniklo i do českého výtvarného umění.

Další díl pořadu Antifascist Art ukazuje, že angažovanému antifašistickému umění se ve třicátých letech nevyhýbali ani surrealisté, kteří pracovali s podvědomím.

Protesty berlínské kulturní obce se snaží upozornit na neúměrnou podporu privátní Kunsthalle z veřejných zdrojů a na napojení některých jejích představitelů na ruské oligarchy.

Dění na půdě výtvarných škol, změny v politice, společenská hnutí nebo artwashing – to vše a mnoho dalšího ovlivňuje podle našich respondentů podobu současného výtvarného umění.

Rektorku Mariu Topolčanskou ve středu zvolil tajnou volbou akademický senát.

S kurátorkou, publicistkou a spoluzakladatelkou umělecké Feministické instituce jsme mluvily o udržitelnosti v umění, pečujícím prostředí, přehlcenosti v uměleckém provozu i podobách úspěchu.

Hosty dalšího Popu byli dva z pěti laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého – autorka filmu Hair Flip a dekonstruktér narativů, který vystavil sedmou epizodu svého seriálu o společenském vzestupu celeru.

V komentovaném rozhovoru s jedním z letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého Robertem Gabrisem jsme se zaměřili na možnosti dekolonizace etnografických muzeí a problémy marginalizovaných sociálních skupin.

Pražská fotografka Tereza Bonaventurová, kterou dlouhodobě zajímá téma overturismu, se letos na prázdniny vypravila do pražských Ďáblic. Přemýšlela tu o podstatě dovolené.

V pražské Národní galerii probíhá velká výstava Toyen: Snící rebelka. S kunsthistoričkou Barborou Bartůňkovou jsme mluvili o antifašismu, levicových postojích i genderové identitě této slavné avantgardní umělkyně.

V okruhu pražské Akademie výtvarných umění a na ni napojené umělecké scény vznikají nejen vizuální, ale také hudební projekty. Přetiskujeme hudební reportáž, která vyšla v kulturním čtrnáctideníku A2.

Z nového čísla časopisu A2, věnovaného dopadům koronavirové krize na výstavní a muzejní provoz, publikujeme rozhovor s provozovatelem pražské galerie Svit.

Německý umělecký kolektiv ukradl z aktuální výstavy v Oberhausenu artefakt slavného konceptuálního umělce Josepha Beuyse a „nebyrokraticky ho převezli“ do Tanzánie.

Představa, že lze známkovat výtvarnou výchovu tak, aby to mělo smysl, pomíjí umělecké vnímání dětí a dusí jejich touhu vyjadřovat se prostřednictvím tvorby. 

V Praze byl koncem července zahájen první ročník nového bienále Ve věci umění s titulem Pojď blíž. Přehlídka vyzývá k vystoupení ze sociálních bublin a klade si otázku, na jakých principech by mohly fungovat umělecké instituce. 

Klimatická změna se stala i pro český umělecký svět palčivým tématem. Otázka, jak přetavit v realitu touhu stát se inspirací kolektivního úsilí, je tak naléhavější než kdy jindy.