Neumětelská epopej a mokrý sen jejího stvořitele Tomáše Magnuska okupuje kina s již pátým příspěvkem. Tentokrát se snaží hlavně o humor po vzoru řezníkovských komedií.
Žitá zkušenost každého mladého Roma se liší, stejně jako romština je v každém regionu jiná. Na to ale v Česku zapomínáme. Navíc se ve školách o Romech neučíme, a tak se z jedné generace na druhou jen předávají stereotypy.
S Davidem Tišerem o jeho odchodu z Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a situaci Romů v Česku.
Zpráva o stavu romské menšiny ve skutečnosti nevypovídá ani tak o Romech, jako spíš o tom, jak si je stát potřebuje představovat, aby s nimi mohl pracovat. Sociální nerovnosti se v ní mění v „romská témata“.
Romská reprezentace v Česku se často tváří jako hlas komunity. Ve skutečnosti ale vytváří byrokratický obraz „romství“, který slouží spíš institucím než lidem. Systém zastřešujících platforem, koordinátorů a zmocněnců posiluje formální participaci, ale oslabuje tu skutečnou.
Přes všechny vlny nenávisti k muslimům a nově k ukrajinským běžencům český protiromský rasismus nikam nezmizel. Jen se o něm méně mluví.
Rozsáhlý kvalitativní výzkum platformy RomanoNet ukazuje, jak moc protiromský rasismus ovlivňuje životy Romů v Česku.
Cenu publika na letošním jihlavském festivalu získal intimní časosběrný dokument Dajori, který ukazuje život Romů mimo obvyklé rámce. Nyní vstupuje do kin.
Historie Sintů je málo známá i proto, že o sobě většinou nepíší. Kniha Jana Hauera Moji lidi je výjimečným počinem, který pomáhá odkrýt neznámý svět.
Nový díl podcastu Dějiny bez konce se věnuje vzpomínání na romský holokaust, perzekuci a kriminalizaci Romů v meziválečné Evropě i vzniku koncentračních táborů.
Při pietním shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů na Moravě zazněla slova vyjadřující obavu z opakování historie.
Výroky českých politiků, kteří se o Romech vyjadřují jako o lidech, kteří nepracují a zneužívají sociální systém, jsou nejen urážlivé, ale i nepravdivé a hloupé.
Kolem tisícovky lidí se sešlo v sobotu v Brně k pietě za zesnulého Roma. Akce ale nezůstala jen u smutku.
Smrt v Brně, kdy zemřel mladý muž, vyvolala velké vášně. Nezměrná tragédie může otevřít stavidla nenávisti.
Letos se pietního aktu v Letech u Písku zúčastnil prezident Petr Pavel, řada politiků, zástupci různých institucí a organizací a v neposlední řadě potomci přeživších Romů a Romek.
Ve věku 76 let zemřel romský aktivista Čeněk Růžička, který se posledních pětadvacet let snažil dosáhnout satisfakce pro oběti romského holocaustu.
Po desítkách let, kdy na místě bývalého romského koncentračního tábora stál vepřín, konečně začala jeho demolice. Budování skutečného pietního místa na ni naváže.
V české debatě působí polarizujícím způsobem reakce na příjezd několika tisíců ukrajinských Romů na české území. Stejné diskuse ovšem vede i maďarská společnost a je poučné tyto situace srovnávat.
Diskriminace romských uprchlíků z Ukrajiny má za následek jejich neutěšenou situaci nejen na pražském hlavním nádraží. Potřebujeme skutečné, humanitární řešení, nikoli neustálé přesouvání problému – i mezi městy a kraji.
O situaci ukrajinských Romů a Romek jsme hovořili s jednou z dobrovolnic z Iniciativy Hlavák, která dlouhodobě zajišťuje primární pomoc uprchlíkům na pražském hlavním nádraží.
Od půlky listopadu je v kinech možné vidět film Jak jsem se stala partyzánkou. Vera Lacková v něm zachycuje svou cestu za poznáním romského odboje a ukazuje přetrvávající rasismus a diskriminaci.
Na náměstí Míru v Praze se v pondělí 2. srpna od 17 hodin uskuteční komponovaný večer k uctění památky obětí Porajmos. Praha si tak romský holokaust připomene již potřetí.
V sobotu dopoledne se v římskokatolickém kostele svatého Jana Křtitele na Zámeckém náměstí v Teplicích pozůstalí rozloučili se Stanislavem Tomášem, který zemřel před měsícem po zákroku policie.
V senátu schválili zákon, který přiznává protiprávně sterilizovaným ženám odškodnění. Nyní při Ministerstvu zdravotnictví vznikne komise, která bude jednotlivé případy posuzovat.
Státní oblastní archiv v Třeboni ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy digitálně zpřístupnil dokumenty týkající se pracovního a koncentračního tábora v Letech pro širokou veřejnost.
Na již třetí demonstraci reagující na smrt Roma Stanislava Tomáše přišlo v Ústí nad Labem přes dvě stě lidí.
Po sobotní pietě za zemřelého Roma Stanislava Tomáše následovala ve středu solidární demonstrace v Praze na Palackého náměstí.
Kauza úmrtí Stanislava Tomáše ukazuje na mnohá selhání. Romové se v České republice oprávněně cítí jako občané druhé kategorie.
V reakci na smrt Roma Stanislava Tomáše se v sobotu sešlo v Teplicích ke smuteční demonstraci několik set lidí. Požadovali důslednější prošetření policejního zákroku.
S rasismem se v Česku setká i člověk, který má pouze romské příjmení. Jak velký musí být pocit vyloučení, když vyrůstáte v prostředí chudé romské komunity?