Francie Archives – Deník Alarm

Demonstrace v Paříži i dalších evropských městech byly doprovázeny řadou excesů. Ty však o nic nesnižují legitimitu otázek, kvůli kterým protesty vznikly. Středová a neoliberální politika se vyčerpaly.

Úpadku školství a veřejných služeb má francouzská společnost po krk. V sobotu frustrace a policejní násilí vyústily v erupci hněvu, na které se přiživily také pouliční skupinky rabující obchody.

Během francouzské revoluce došlo k přijetí dekretu, který zrušil otroctví. O pouhých pár let později tento dekret Napoleon zrušil. Jak se vyvíjely debaty o kolonialismu a otroctví v revoluční Francii?

Francouzská vláda žene zemi do chaosu. Dlouhodobě neřešené sociální problémy i brutální policejní násilí, stejně jako neschopnost reagovat na jasné požadavky, vyvolávají stále násilnější protesty.

O generaci Z se říká, že ji zajímá jen telefon. Francouzští středoškoláci ukázali opak. Zažehli protesty, které mají potenciál přerůst ve větší hnutí.

Silně tendenční články nejen českých médií s obrazy hořících francouzských měst zapomínají na to nejdůležitější: vysvětlení, co se vlastně ve Francii děje a proč.

Obava z nástupu krajní pravice ve Francii se tak docela nepotvrdila, Národní sdružení nicméně zdvojnásobilo počet svých zastupitelů.

Odhalení serveru Mediapart týkající se rasistických projevů krajně pravicového aktivisty, kterého zabili antifašističtí radikálové v Lyonu, vedou některé francouzské politiky k tomu, že se distancují od minuty ticha, kterou drželi v Národním shromáždění.

Ve Francii tento víkend proběhne první kolo komunálních voleb. Zemi čeká řada zajímavých střetů, včetně hrozby možných vítězství krajní pravice.

Politická scéna ve Francii se otřásá v základech. Za poslední rok se potřetí vyměnil předseda vlády a s ním částečně i kabinet. Rozpočet na následující rok země stále nemá a vypadá to, že tato tragikomedie zatím nemá konce.

Protesty ve Francii se jmenováním nového předsedy vlády neuklidnily. Ve Francii se stále bojuje nejen za sociální jistoty, ale za zachování evropského sociálního státu jako takového.

Vleklá politická krize ukazuje, že Francie potřebuje nejen úplně jinou vládu, ale nejspíš i jiný politický systém, který bude lépe reprezentovat názory občanů.

Ve středu nespokojení Francouzi chystají masivní protesty proti škrtům ve veřejných financích. Než začnou, rozhodl se premiér podrobit kabinet hlasování o důvěře, kterou nejspíš nedostane.

Francouzská politička Marine Le Pen byla odsouzena ke čtyřem letům vězení. Po dobu pěti let se navíc nesmí účastnit žádných voleb. Jak se toto soudní rozhodnutí promítne do politické situace?

Rozhovor s Marie Pochon, poslankyní francouzského Národního shromáždění za zelené.

Odešla zásadní postava francouzské krajní pravice Jean-Marie Le Pen. Jeho rasistická a antisemitská rétorika byla příliš i na jeho dceru Marine.

Francouzský prezident znovu o své vůli nominoval vlastního kandidáta na předsedu vlády, aniž by to s kýmkoli konzultoval. Napětí ve společnosti stoupá.

Vláda premiéra Michela Barniera padla a s ní také pokus schválit rozpočet. Do konce roku zbývá pár týdnů a Macron v ruce mnoho dobrých řešení nemá.

Vývoj ve Francii ukazuje, že volba krajní pravice přestává být tabu a Národní sdružení Marine Le Pen se etabluje na politické mapě. Úzce to souvisí s relativizací minulosti a s normalizací krajně pravicového jazyka.

Francouzský premiér Michel Barnier představil svůj kabinet. Někteří z ministrů jsou však silně kontroverzní. Levice nepolevuje a pokračuje v mobilizaci.

Ve čtvrtek 5. září jmenoval francouzský prezident Emmanuel Macron premiérem republikána Michela Barniera. Političtí představitelé Nové lidové fronty jednohlasně deklarují, že budou hlasovat proti navržené vládě. Jaké jsou jejich šance?

Emmanuel Macron dnes krátce po poledni jmenoval nového předsedu vlády. Stalo se tak po více než dvou měsících, kdy zemi řídili ministři v demisi a zároveň velmi sílilo naštvání nejen politiků, ale i občanů.

Francouzský prezident Macron stále zdržuje proces jmenování nové vlády. Stoupá jeho kritika ze strany levicových stran i veřejnosti. Jeho cílem je rozdrobit levicovou koalici.

Nevídaná krize francouzské Páté republiky se nejspíš dočká druhého dějství. Prezident Emmanuel Macron si po prohraných parlamentních volbách bude vybírat svého premiéra nebo premiérku.

Do letošních her se propsala urbánní, historická a politická specifika Paříže. Přinesou rozsáhlé urbanistické intervence rozhřešení společenských nerovností, které sužují francouzskou metropoli? Anebo je prohloubí?

Emmanuel Macron se zatím vyhýbá pověření Lucie Castets, navržené zástupci Nové lidové fronty, sestavením vlády.

Ve Francii se čekalo vítězství krajní pravice, ale nakonec vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta. Jaký je její program a proč jí francouzští voliči dali šanci?

Vysílání České televize, které mělo přinést hlubší vhled do situace ve Francii, se neslo v duchu strašení marxismem, levicí a levicovým antisemitismem. O situaci ve Francii jsme se nakonec dozvěděli jen velmi málo.

V aktuálním Studiu Alarm si Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová povídají o výsledcích francouzských voleb, volebním speciálu České televize i o tom, jak by měla vypadat levicová politika.

Francie se dva týdny připravovala na nástup vlády krajní pravice. Vítězem voleb se ale stala levicová koalice. Nástup fašismu byl v zemi zabrzděn.