Listopad 2024 Deník Alarm

Co všechno předcházelo vzniku odborů v českých zemích? Rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích dělnického a odborového hnutí.

Nový díl podcastu Dějiny bez konce o počátcích odborové organizace v Evropě, jejím významu v průběhu 20. století a o tom, proč je nesmyslné spojovat odbory s komunistickým režimem.

S hasičem Martinem Přidalíkem o náročném povolání hasičů, které vyžaduje hodně schopností, ale je nebývalou měrou finančně podhodnoceno.

To, jaké jednání je vnímáno jako hrdinské nebo statečné, záleží většinou až na tom, jak je zhodnotí následující generace. Angažovat se v odborech je přitom projevem hrdinství právě teď.

Pracovní podmínky mají velký vliv na to, v jaké společnosti žijeme. Jak k této sféře přistupovala česká politická reprezentace v posledních letech a jaké to bude mít důsledky v blízké budoucnosti?

S textilní restaurátorkou Dominikou Nagyovou o její krásné práci i o platových podmínkách, které ji i kolegy z oboru nutí přivydělávat si další prací.

Návrh senátora Hraby vyvolal oprávněný odpor. Bohužel zapadá do dlouhodobého neřešení chudoby a prohlubování nerovností.

Blíží se další ročník festivalu PAF, která už patří mezi jednu z nejdůležitějších přehlídek audiovizuálních umění v Česku. Letošní ročník se zaměří na deníky ve všech formách a významech.

Hostem dalšího dílu podcastu Kolaps byl bývalý redaktor Alarmu a současný odborový organizátor Václav Drozd.

Jeden z nejvýznamnějších polských avantgardních umělců se na své retrospektivě v GMU Hradci Králové ptá na smysl a zdroj inspirace a kreativity.

Navzdory rozsáhlému nedostatku pracovních sil v Evropě to nevypadá, že by se špatné pracovní podmínky migrantů mohly někdy zlepšit.

Reakce českých politiků i představitelů vlády na vydání zatykače na Netanjahua a Galanta jasně ukazuje, že se Česko bude podílet na rozkladu mezinárodně-právního řádu.

Posunutí hranice odchodu do důchodu na 67 let i pro lidi, kteří se živí manuální prací, často fyzicky náročnou, ukazuje na absolutní odtrženost elit od života obyčejných lidí.

Evropská odborová konfederace zaznamenala nárůst násilí na ženách na pracovišti. Může za to prekarizace práce i digitalizace.

Se zdravotní sestrou a odborářkou Martinou Netrvalovou o nezbytnosti táhnout za jeden provaz a vzrůstající důležitosti odborů.

Hostem dalšího dílu podcastu Kolaps byl amerikanista Jan Beneš. Tématem byly uplynulé volby.

Ekologický spolek Limity jsme my prohrál soud a polostátnímu energetickému gigantu ČEZ musí zaplatit bezprecedentní částku. Rozsudek vysílá veřejnosti jasný signál o tom, jaké jsou možnosti občanského aktivismu v éře rozvratu klimatu.

Rétorika postavená na výrazech jako „pogrom“ a „hon na Židy“ má za cíl podněcovat masovou hysterii, stejně jako zastírat realitu – což může sloužit k podpoře krajně pravicové agendy.

Lidé pracující v IT se potýkají s hromadnými vyhazovy, vyhrožováním o přesunu celého pracoviště do jiné země, ale i s netransparentní strukturou společností, kde působí.

Vedle německých platů slibuje premiér Petr Fiala špičkové univerzity a konec Česka coby montovny. Jen škoda, že jeho vláda pro to odmítla cokoli udělat.

Připravovaná novela zákona o pedagogických pracovnících má možnost zakotvit a finančně zajistit sociální pedagogy. Volají po tom všichni, kdo je potřebují.

Švédské odbory zorganizovaly stávku, aby přinutily Teslu uzavřít kolektivní smlouvu. Jejich úspěch by mohl pomoci zaměstnancům po celém světě

O nedostupnosti bydlení a hledání naděje v beznaději s autorem filmu Dům bez východu oceněném na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.

S odborovým právníkem Jaroslavem Stránským o evropských směrnicích, české vládě, švarcsystému a výpovědi bez udání důvodu.

Chorvatský antifašismus ustál období relativizace válečných a poválečných dějin během devadesátých let po rozpadu Jugoslávie i pokusy o rehabilitaci krajní pravice. Antifašismus je dodnes pevnou součástí chorvatské společnosti.

Rostoucí ekonomika tvůrců mění podobu hudebního průmyslu. Za pět let bude tvořit hudbu skoro 200 milionů tvůrců.

Zatímco severské země zavádějí mechanismy na ochranu hotovosti, u nás jsme svědky nekritické podpory platebních karet, hodinek či náramků. Do bezhotovostního placení jsou tlačeny i děti.

Podle Jany Neustupové a Lindy Pilkové trpí lidé ve filmových a televizních štábech nejistotou a zhoršuje se jejich duševní zdraví.

Nový díl Studia Alarm se věnoval oslavám 17. listopadu. Společně o nich diskutovali Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová.

TL;DR se věnuje próze Jonáše Zbořila, která je něčím mezi Jeffem VanderMeerem a Daisy Mrázkovou. Hodně věcí připomíná, ale je poněkud neuchopitelná.