důchody

Dokáže sociální stát přežít pod aktuálními tlaky, kterým čelí v Evropě i ve Spojených státech? A jak by mohla vypadat jeho budoucnost? Rozhovor s ekonomem Robinem Maialehem.

Posunutí hranice odchodu do důchodu na 67 let i pro lidi, kteří se živí manuální prací, často fyzicky náročnou, ukazuje na absolutní odtrženost elit od života obyčejných lidí.

Vláda rezignovala na hodnoty, k nimž se sama agilně přihlásila. Zápal, s nímž dnes podrývá šance občanů vůbec na důchod dosáhnout, ale za dvacet let vytvoří situaci, kdy nám tento disidentský příběh bude připadat jako drobné nedorozumění.

Na konci ledna se ve Francii opět demonstrovalo proti důchodové reformě premiérky Elisabeth Borne. Sešlo se téměř 2,8 milionu demonstrujících.

Pravice opět obhajuje privatizaci důchodového systému. Tento krok by však znamenal katastrofu pro drtivou většinu lidí.

Nová důchodová komise, kterou představila ministryně Jana Maláčová, by se měla zasadit o navýšení prostředků v průběžném systému a zkrotit apetit finančních institucí k jeho částečné privatizaci.

Přinášíme rozhovor s Claire Marris, ředitelkou magisterského programu City University London, o stávkách na britských univerzitách.

Velká Británie zažívá největší stávku univerzit v dějinách kvůli plánovanému zrušení důchodového zabezpečení pro jejich pracovníky.

V Madridu se penzistům podařilo prorazit přes policejní kordony až k budově Kongresu, v Bilbau zase obklopili radnici.

Výroky nového ministra financí Pilného ukazují, že vstupujeme do doby, kdy se důchodu dožijí jen ti nejbohatší. Tohle opravdu chceme?

Budoucnost v podání hnutí ANO vypadá jasně: dojdou peníze na důchody, takže všichni budeme muset dřít až do smrti.

Deset procent národního důchodu je vypláceno jednomu procentu nejbohatších v podobě kapitálových příjmů. Proč peníze nevyplácet všem?