Dobře fungující odbory jsou znakem zdravé demokratické společnosti. Fašismus i komunismus se jich zbavil hned

Nový díl podcastu Dějiny bez konce o počátcích odborové organizace v Evropě, jejím významu v průběhu 20. století a o tom, proč je nesmyslné spojovat odbory s komunistickým režimem.

Ondřej Bělíček, Eliška Farová, Ondřej Crhák

Počátky odborového hnutí byly pro dělnictvo sice tvrdé, plody své práce ale mohlo hnutí sklidit po konci první světové války, kdy se odbory stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dne bylo dělnické vedení podniků. Například v Itálii docházelo k okupační vlně továren, kdy si dělníci brali průmyslové i zemědělské podniky pod svou kontrolu. Průmyslníci a obchodní a finanční elita se však rozhodně nehodlali vzdát bez boje. Kombinace politiky škrtů a fašistického násilí dokázaly v Itálii rychle dostat rozpadající se systém pod kontrolu. Odborové centrály byly terčem útoků. Podobně se na likvidaci odborů zaměřili i nacisté, když se jim nepodařilo dostat dělníky na svou stranu. Německá fronta práce nahradila 1. května 1933 odborovou centrálu. Funkci odborů však neplnila. Cílem této organizace bylo spíš dohlížet na dělníky a mít je pod kontrolou.

V Československu došlo k monopolizaci a likvidaci odborů v září 1938. Svou původní funkci už odbory neobnovily až do konce komunismu. Právě v období listopadových událostí dochází opět k zakládání odborových organizací, které znovu nabývají demokratizační funkce a vyjednávají s vedením podniků. Dnes jsou paradoxně odbory často spojovány s minulým režimem.

Kdy a jak se formovaly odbory v českých zemích v 19. století? V jaké pozici byly odbory v době založení Československa? A proč se dnes lidé stále ostýchají vstupovat do odborů? Právě těmto otázkám se věnuje nový díl podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích odborového hnutí v českých zemích.

Podcast vznikl s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

Seznam doporučené literatury:

Clara E. Mattei: The Capital Order. How Economists Invented Austerity and Paved the Way to Fascism

John Foot: Blood and Power. The Rise and Fall of Italian Fascism

Drahomír Jančík, Barbora Štolleová: Pivo, zbraně, tvarůžky. Podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizí

Radka Šustrová: Zastřené počátky sociálního státu

Quinn Slobodian: Globalists. The End of Empire and the Birth of Neoliberalism

Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů

Podpořte nás

Ondřej Bělíček studoval historii, dělal hudbu a pracoval v knižním nakladatelství. Od roku 2019 je v redakci Alarmu a všechny tři předchozí štace se mu zde podařilo spojit dohromady. Pro Alarm píše texty a rozhovory o historii, stará se o postprodukci podcastů a audioverze textů a vede knižní nakladatelství Alarmu. Nově připravuje také podcast o historii Dějiny bez konce. | [email protected]