Celý svět už přes dva týdny zpracovává výsledky voleb ve Spojených státech, které s poměrně velkou převahou vyhrál Donald Trump. Momentálně představuje nominanty do své nové administrativy a chystá se převzít moc. Před americkými prezidentskými volbami se mluvilo o Projektu 2025, MAGA hnutí a možném konci demokracie ve Spojených státech. Bylo to jen předvolební strašení, nebo se s prezidentem Trumpem máme opravdu připravit na pořádnou jízdu? O tom jsme si povídali s amerikanistou Janem Benešem, který působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity.
Pokus o atentát na Donalda Trumpa z června jako by zmizel, ale pro některé jeho podporovatele to z něj udělalo vyvoleného, i když se to do debaty už nevrátilo.
Nikdo z nás nebyl na předvolebních mítincích, kde lidé měli merch, který vznikl velmi rychle. U jeho jádrových voličů zůstávala aura vyvolenosti. Aspekt, který se u nás moc nezmiňuje, je, že má podporu křesťanských nacionalistů. Pokud se někdo identifikuje s hodnotami křesťanského nacionalismu, tak je to v drtivé většině volič Donalda Trumpa, a to znamená, že vnímá Donalda Trumpa jako – nechci říct úplně vyvoleného, ale člověka, který konečně může být tím, kdo dosáhne cílů, které si křesťanští nacionalisté představují.
Co to znamená dnes ve Spojených státech identifikovat se jako křesťanský nacionalista?
Já se tady odpíchnu od akademické definice. V roce 2020 vyšla knížka Taking America Back for God a v ní sociologové představují křesťanský nacionalismus jako kulturní rámec, který si idealizuje a podporuje fúzi křesťanství s americkým občanským životem a s tím, jak se člověk identifikuje jako americký občan. Je to křesťanství, kde nad rámec náboženství je ještě nějaký nativismus, často víra v bělošskou nadřazenost, přesvědčení, že patriarchát je společenská forma, která nejlépe funguje. Součástí toho je i autoritářství a militarismus. Není to jen klasické evangelikálství, jsou tam i tyto hodnoty navíc. Co křesťanské nacionalisty spojuje s evangelikály, je interpretace zrodu Spojených států jako země, která vznikla na křesťanských základech. Jdou tak proti 250 let existujícímu proudu otců zakladatelů, kteří se snažili oddělit církev od státu. Křesťanští nacionalisté naopak tvrdí, že ústava chrání církve před státem a pokud probíhá válka proti církvím, je potřeba si stát podmanit. Sám Donald Trump není křesťanský nacionalista, ale využívá tyto věci, dává je do svého programu, rád dává na odiv, že on bude reprezentovat tyto hodnoty. Má tím pádem podporu spousty organizací, donorů a tak dále.
Jak se stalo, že Donald Trump dorazil až do této pozice? Proč se rozhodl stát touto figurou zastřešující zájmy této části společnosti?
Bavíme se o vyšších desítkách milionů voličů, sedmdesát osmdesát milionů voličů. Byť religiozita v USA v poslední době klesá a mění se. Vždy velká část volila republikány, nicméně republikánská strana byla před příchodem Donalda Trumpa vnímána jako probyznysová strana. Toto můžeme dobře vidět u Grega Abbotta, guvernéra v Texasu, o něm se vždy psalo jako o člověku, který se v republikánské straně snaží bránit před křesťanskými a nacionalistickými proudy a je především pro byznys, a že je to pro Texas super. Tyto dvě věci Trump zfúzoval, věděl, že aby měl vysokou účast u voleb a dosáhl na dobrý výsledek, tak bude muset nadbíhat nejen evangelikálským voličům, ale i pastorům a církvím, které je reprezentují, kteří mají velký dopad, kteří měli ve zvyku si myslet, že probyznysoví republikáni nejsou dost nacionalističtí, aby je mohli reprezentovat. Trump se nebál do sebe nasát všechny tyto vlivy. Když člověk pozoruje záběry z předvolebních mítinků, tak tam často vidíme Donalda Trumpa zobrazeného jako bojovníka, bojovníka za křesťanství.
Jak spolu na ideologické úrovni fungují probyznysovost a křesťanský fundamentalismus?
Platí, že u americké verze různých denominací protestantství je stále silný étos WASP, bílých anglosaských protestantů, kteří tvrdě pracují a za svou práci si zaslouží odměnu. A je boží vůle, pokud je odmění. Profit není vůbec v protikladu s různými církvemi a denominacemi. Úžasní reprezentanti tohoto přístupu jsou takzvaní megapastoři, kteří mají megachurches. Například Joel Osteen má v Houstonu v Texasu arénu, bývalou basketbalovou halu pro dvacet tisíc lidí. A on tam každou neděli těch dvacet tisíc lidí má. A každý z nich mu tam přihodí klidně padesát, sto dolarů. Ti lidé věří, že takto investují do své budoucnosti skrze svou víru.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás