V posledních týdnech se množí spekulace o problémech ruského mocenského centra. Rusista Tomáš Glanc ovšem zatím nevidí žádné závažnější jevy, které by mohly Putina ohrozit.
Ruský stát láká do války na Ukrajině sirotky příslibem bydlení. Mnozí na to slyší, protože nevidí jiné východisko.
Babiš chce transparentní neziskovky, aby odvrátil pozornost od své netransparentní vlády.
Díky obnovitelným zdrojům jsou energetické dopady agrese proti Íránu mírnější, než by byly ještě před pár lety.
Vládní poslanci i ministři se snaží argumentovat tím, že zákon o zpřísnění dohledu nad neziskovými organizacemi vychází z téměř stoletého amerického zákona FARA o zahraničních agentech. Evidentně se ale inspiruje v Rusku.
V novém díle Studia Alarm jsme mluvili o tom, jaké důsledky může mít invaze do Íránu na životní prostředí, na Ukrajinu i na české domácnosti.
Rusko se neobejde bez pracovních migrantů. Aktuálně roste zájem o ty z Afriky či Indie, jelikož jsou ještě bezmocnější a poslušnější než pracovníci ze Střední Asie. Ti dnes v zemi čelí diskriminaci a šikaně.
S expertem na politickou ekonomii Ivanem Bakalovem o válce na Ukrajině a krizi, v níž se aktuálně nachází Ruská federace.
Rusko rozjelo další kolo vojenských odvodů. V tělocvičnách hledá brance k nasazení na frontu.
Ruské armádní velení nutí odvedence, aby podepsali „služební smlouvy“. Pokud odmítnou, hrozí jim přesun do bojových jednotek a tím i velké riziko zabití.
Nový ruský zákon zakazuje propagaci bezdětnosti. Vliv na počet narozených dětí však nejspíš mít nebude.
Finský odborník na energetickou a environmentální politiku Ruska Veli-Pekka Tynkkynen v novém dílu podcast Heatwave popisuje, jak Evropa přistupuje ke garnituře Vladimira Putina.
Po řadě kontroverzních zákonů omezujících práva queer lidí i reprodukční práva přichází ruská garnitura s novinkou. Chce bojovat proti „ideologii bezdětnosti“.
Film Queendom prostřednictvím subjektivního portrétu mladé drag queen Geni mapuje, jak se proměnil pohled veřejnosti na LGBTQ+ osoby a jakým nebezpečím v Rusku momentálně čelí. Také drag je totiž nyní podle ruského zákona považován za formu extremismu.
Ruskem otřásl nejhorší teroristický útok za posledních dvacet let. Kromě občanské solidarity s oběťmi vyvolává také strach z lidí migrujících do Ruska za prací.
Vladimir Putin vyhrál první kolo ruských prezidentských voleb se ziskem 87 procent hlasů. Opozice a evropské země přitom volby v Rusku kritizují a považují za nesvobodné.
Vladimir Putin se rozhodl, že u uvěznění svého hlavního politického protivníka nezůstane. Teď už nemá kam ustoupit.
Jak vypadala volební kampaň odpůrce války a prezidentského kandidáta Borise Naděždina? A jakou roli v ní hrálo slibované řešení rusko-ukrajinského konfliktu?
Rusko se snaží posílit vliv v Africe. K tomu měl posloužit i nedávný summit Rusko–Afrika, na kterém se objevil i vůdce wagnerovců Prigožin.
V dalším díle série věnované českému antigenderu sledujeme, jak je tuzemské hnutí napojeno na větší mezinárodní hráče.
V Rusku se objevují návrhy klasifikovat feminismus jako extremistickou ideologii. Cílem je postihovat protivládní a protiválečné postoje.
Může se zdát, že Čína se začíná vyhraňovat vůči ruské invazi na Ukrajinu. Od počátku ale platí, že otevřená válka nikdy nebyla její preferencí. Nechce však, aby Rusko potupně prohrálo se Západem.
Série britského filmaře Adama Curtise s výmluvným názvem TraumaZone se vrací do Ruska a Sovětského svazu let 1985 až 1999 – do doby hroutící se centrálně plánované ekonomiky, nástupu neoliberalismu a putinismu.
V Praze se odehrála performance inspirovaná vzpomínkovou knihou Riot Days Mariji Aljochiny z Pussy Riot. Kdo čekal hyperpop Naděždy Tolokonnikovové, mohl být zklamán. Jejich cesty se už před lety rozešly.
Přestože se vliv Alexandra Dugina a jeho dcery na ruský establishment značně přeceňuje, nejednalo se o osobnosti bez dopadu na určité segmenty ruské společnosti.
Se syrsko-britským novinářem Robinem Yassinem-Kassabem o souvislostech mezi válkou v Sýrii a na Ukrajině, selhání západní levice a způsobech, jak prohlubovat demokratická zřízení.
„Ruský svět“ představuje jeden z ústředních prvků Putinovy oficiální ideologie, jejímž cílem je obhájit vojenskou invazi na Ukrajinu. Jak tento pojem vůbec vznikl a co má reprezentovat?
Ruská federace má k radikálním islamistům daleko ambivalentnější postoj než Sovětský svaz. Po invazi na Ukrajinu může nacházet spojence i tam, kde by je dříve nehledalo.
Ačkoliv k požárům na Sibiři dochází každý rok, klimatická změna a laxnost ruského státu situaci zhoršují. Kvůli vytížení armády válkou na Ukrajině navíc hrozí, že se letos oheň zcela vymkne kontrole.
Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie se přes spojenectví se Západem nepřiklonily v probíhajícím konfliktu na stranu Ukrajiny. Oba státy už dekádu budují obchodní a vojenská partnerství s Moskvou.