Babišova vláda národní šikany

Vyhazovy lidí z vedení institucí, boj proti obnovitelným zdrojům, likvidace ochrany přírody a kultury nebo připravovaná šikana neziskového sektoru. To vše jsou kroky Babišovy vlády, která rozsévá chaos a nesnášenlivost. Zatímco vláda mluví o transparentnosti, sama odmítá své kroky veřejnosti vysvětlovat. Naopak požaduje absolutní dohled nad neziskovým sektorem.

Vláda může zákon vysvětlovat a balit do eufemistických označení libovolným způsobem, ale nijak nezakryje, že podobnou legislativu zavádí prakticky výhradně autoritářské vlády. Jiné vlády pro to jednoduše nemají žádný důvod. Vláda přitom paralelně útočí na mnoho cílů současně, aby roztříštila možný odpor. Je to osvědčená strategie, která v letargickém Česku nemůže selhat. Veřejnost si musí zdánlivě vybrat, jestli hájit národní parky, Národní galerii, Českou televizi, kulturu, Agenturu pro sociální začleňování nebo neziskový sektor.

Návrh zákona proti neziskovkám sepisovala na koleni banda dezinformátorů v čele s Rajchlem a Vachatovou, která je dlouholetou analytičkou zmíněného dezinformačního spolku.

Zatímco pro veřejnost jsou to oddělené oblasti, kde je každý angažovaný jinak nebo vůbec, pro vládní strany je to jedna jediná bojová fronta, která sleduje vytyčený cíl, jímž je ovládnutí státu a demontáž skutečných i potenciálních k vládě kritických center.

Nejviditelnější je připravovaný zákon na šikanu neziskovek, který se snaží maskovat sedativními frázemi o transparentnosti. Připomeňme si, že o transparentnost usiluje vláda, která vyhazuje lidi z vedení institucí a odmítá říct veřejnosti proč. Stačí například osobní zájmy jedné paní, která má nesmyslně velký hotel uprostřed Krkonošského národního parku a ministr životního prostředí vyhodí jeho ředitele, aby „paninku“ zbytečně neobtěžoval s vymáháním pravidel a předpisů, které mají být pro všechny stejné.

Ministryně pro místní rozvoj provádí čistku v Agentuře pro sociální začleňování a odboru bydlení a důvody si musí veřejnost hledat sama. Někteří si dokonce zmateně myslí, že taková poprava organizace povede k něčemu lepšímu, a ještě tomu zatleskají. Kdyby Češi mohli, nejspíš by vyhazovali sami sebe a ještě k tomu sepisovali sebekritické hanopisy.

Ministr kultury vyhodil šéfku Národní galerie tři čtvrtě roku před koncem jejího mandátu, což je v takové chvíli radikální krok, který by odpovídal leda kriminálním deliktům. Ale nic takového se nestalo. A co se stalo, nevíme, protože v rámci transparentnosti vrchnost odmítá poddaným cokoli vysvětlovat.

Podobně se to má s fanatickým bojem vlády proti obnovitelným zdrojům energie, díky kterým jsou současně dopady války proti Íránu na ceny evropských energií mírnější, než by byly ještě před pár lety. Ale energetická bezpečnost vládu nezajímá a vede dál svůj iracionální boj proti čistým energiím, kdy se můžeme pouze domýšlet, proč to vláda vůbec dělá jen na základě toho, kdo na tom vydělá. A to jsou fosilní oligarchové a fosilní korporace ať už „naše“, z Ruska nebo Spojených států. Zatímco vláda chce po neziskovkách, aby zveřejňovaly každou korunu, kterou od koho kde přijmou, paralelně ohýbá politiku celého státu v zájmu některých skupin.

Politici by měli začít u sebe

Premiér má obavy o neziskovky s politickou agendou, zatímco stát reálně ovládají miliardáři a korporace s vlastní politickou agendou. Co dělá která neziskovka a kdo ji platí, si každý může přečíst ve výroční zprávě každé takové organizace. Ale o to tady nejde. Jde jen o šikanu.

Nicméně je pravda, že na některé výroční zprávy se podívat nemůžeme, protože neexistují. Jsou to povětšinou neziskové organizace, ve kterých sedí přímo současní vládní politici, kteří by je tak moc chtěli regulovat. Začít by měli ovšem především u sebe, protože v tuto chvíli se neřídí platnými zákony. Pokud tedy budeme skutečně trvat na tom, že zákony platí pro všechny stejně, tedy i pro Babišovu kleptokracii.

Jak ukázali například ve své analýze Mahdalová se Škopem, vládní politici stojí v čele několika desítek neziskových organizací, které mají zákonnou povinnost zveřejňovat ve sbírce listin své účetní uzávěrky, ale nedělají to. Takový Macinka je například včele neziskovky Klub motoristů o jejímž financování se nedozvíme ve sbírce listin vůbec nic, zákonu navzdory. Turek je prezidentem slavného Jaguar klubu, ale opět, povinné údaje této neziskovky ve sbírce listin chybí. A totéž se opakuje u dalších vládních politiků, včetně desítek lidí z Babišova hnutí ANO.

Možná by vládní politici nemuseli šikanovat všechny neziskovky novým zákonem, ale stačilo by, kdyby sami dodržovali ty současné. Ale o to tady nejde. Jde jen o šikanu. Proto taky první draft zákona, který nikdo k ničemu reálně nepotřebuje, nevznikal na půdě ministerstev, ale lepili si to poslanci sami na koleni, aby tak obešli legislativní proces, a tedy opět transparentní kontrolu.

Navzdory omáčce o standardním zákonu tenhle paskvil o kontrole neziskovek nikde v Evropě nenajdeme, samozřejmě s výjimkou Maďarska a Ruska. A Česká verze tu ruskou jednoduše zkopírovala, kdy součástí návrhu byly záměrně zcela likvidační mnohamilionové pokuty.

Zmíněný návrh spolupřipravovala Babišova poradkyně pro „svobodu slova“ Natálie Vachatová. Proč vůbec premiér České republiky potřebuje poradkyni pro svobodu slova? A proč tato poradkyně pochází zrovna z dezinformačního spolku s orwellovským názvem Společnost pro obranu svobody projevu, který se soustředí především na svobodu projevu ultrapravice?

Stačí se podívat, čemu se spolek věnuje, což je kopání do Evropské unie, hájení Elona Muska nebo nadšený text z nové strategie Spojených států, která je otevřeně nepřátelská vůči Evropě. A ceny tohoto chronicky ulhaného spolku loni například předával ředitel orbánovského think tanku Kolegium Matyáše Korvína, který je podle slov tohoto spolku jejich partnerem v Evropě. Málokdo přitom zdecimoval v Evropě svobodu slova tak jako orbánovské Maďarsko.

Návrh zákona proti neziskovkám sepisovala na koleni banda dezinformátorů v čele s Rajchlem a Vachatovou, která je dlouholetou analytičkou zmíněného dezinformačního spolku. Její názory jsou dlouhodobě ve shodě s putinovským Ruskem, a nakonec i její bratr realizuje miliardový byznys v současném putinovském Rusku. V jakékoli příčetné zemi by tohle stačilo na okamžitý konec Vachatové v roli premiérovy poradkyně a současně by to pohřbilo i přípravu zákona. Ne v současném Česku. Příprava zákona k šikaně lidí, kteří drží zemi v chodu, pokračuje dál a stejně tak nerušeně pokračuje demontáž státu. To jedna demonstrace na Letné nezastaví.