Obyvatelstvo Ruska se v posledních týdnech bouří proti některým opatřením centrální vlády. Čeští i zahraniční analytici hovoří o tom, že se pod Putinem kývá židle a že by mohly přijít významnější otřesy. Takových vyjádření jsme ovšem za poslední čtyři roky slyšeli už celou řadu, a proto nás zajímalo, jaká je realita. V novém Studiu Alarm+ si o tom povídáme s rusistou a sémiotikem Tomášem Glancem, který působí na Univerzitě v Curychu. Představili jsme také jeho novou knihu Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině, která nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum.
K jakým opatřením v poslední době sáhlo vedení Ruské federace a proti čemu se ruská veřejnost nejvíce bouří?
Je otázka, co si představíme pod tím, že se někdo bouří. Nespokojenost s režimem určitě existuje v souvislosti s ovlivňováním dat, rušením internetu a perzekučními opatřeními, která jsou namířená proti digitální komunikaci. Týká se to především té části populace, jež je vzdělaná, městská a má hlas, který je sociálně relevantnější než hlas obyvatel v zapadlých vesnicích. Přesto bych s použitím toho slovesa „bouřit se“ polemizoval. Je to totiž nespokojenost, která je nějakým způsobem patrná a měřitelná, ale není to podle mě nic, co by celý ten systém v Rusku mocensky a společensky destabilizovalo. V tuto chvíli rozhodně ne.
Jaké jsou nejviditelnější projevy nesouhlasu? Co mělo největší společenskou odezvu?
Všechno jsou to hlasy ve virtuálním prostoru, které nemají žádnou společenskou relevanci. Velice zajímavý byl případ vlivné influencerky Viktorie Bonyi. Svým způsobem v přímé konfrontaci s ruským prezidentem pronesla něco, co je pro každého, kdo se situací v Rusku zabývá, dobře patrné. Mluvila totiž o strachu, který formátuje společenské dění. Ale i to je vlastně něco, co dokáže současný systém velmi jednoduše absorbovat a nakonec i využít jako určitý ventil. Ten systém ventilů a přitahování šroubů, pokud budeme používat tyto otřepané metafory, je vyvažován dlouhodobě. Desítky a stovky lidí, kteří se na tom podílejí, jsou v tom poměrně zkušené a velmi dobře rozumí sociologické skladbě společnosti. Viktoria Bonya v následujících dnech a týdnech vycouvala ze všech rozhovorů pro opoziční subjekty, omluvila se a začala se zabývat úplně jinými tématy, která nemají s opozičními aktivitami nic společného. Je to inteligentní influencerka a pochopila, že si zadělává na problémy, o které nemá zájem. Zařadila se tedy zpět do pole, kde jí nehrozí žádné nebezpečí.
V jejím vyjádření bylo pozoruhodné, jak naznačovala, že Vladimir Putin nemá dostatek informací o tom, co se v zemi děje. Je to snaha Putina nějak vyvinit? Jak to čtete vy?
Jako influencerka ví, co bude nejvíce působit, takže zformulovala něco, co vědí všichni, kteří se o tu problematiku zajímají. Mocenská elita je v nynějším pokročilém stádiu uzurpace celého systému, a to politicky, ekonomicky, právně i sociálně, do jisté míry izolovaná. Tomu se přikládá obrovský význam i v samotném rozhodnutí rozpoutat válku proti Ukrajině. To je jedna stránka té výpovědi. A ta druhá se týká strachu. Ten je všudypřítomný a formátuje rozhodnutí, jak samotné elity, tak všech, kteří s touto elitou kooperují. Strach je velmi efektivní nástroj pro řízení společnosti takového typu. V současné chvíli se zdá, že vůbec nikdo neví, jak by bylo možné tento krunýř strachu prorazit.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás