S pokračováním americké a izraelské invaze do Íránu můžeme sledovat mimo jiné útoky na fosilní infrastrukturu. Kyselý déšť v Teheránu, stejně jako hořící ropné sklady, vyvolaly zděšení a řadu otázek, na něž v nejnovějším Studiu Alarm odpovídá Jan Bělíček a Stanislav Biler. Můžeme očekávat další energetickou krizi? Jaký vliv má válka na životní prostředí? Co nám říkají její dopady o české energetické politice? A proč invazi v Česku tolik lidí stále podporuje?
„Bombardování ropných ložisek má brutální dopady na populaci v Teheránu,“ říká Jan Bělíček. „A jestli existují země, které na tom mohou vydělat, je to hlavně USA a Rusko,“ dodává. Energetická krize, kterou invaze může vyvolat, by totiž znamenala mimo jiné rychlý růst cen ropy. A takový růst by nejvíce pomohl ekonomice Ruské federace. Invaze do Íránu se tak může promítnout také do války v Ukrajině. Zatímco na začátku někteří ukrajinští představitelé útok na Írán vítali, po týdnu se už naskýtá jiný pohled. Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Donald Trump pozastavil mírová vyjednávání, protože na ně nemá kvůli Íránu čas. Mluví se také o zmírnění či zrušení mezinárodních sankcí vůči Rusku.
Kromě Ruska a Ukrajiny může invaze do Íránu dopadat i na české domácnosti. Se zdražováním pohonných hmot jde ruku v ruce i růst cen základního zboží a služeb. „Zdražování ropy je jeden z největších proinflačních mechanismů. Když se zvýší cena ropy, zvýší se cena prakticky všeho. Naše společnost je absolutně závislá na fosilním průmyslu a fosilních palivech. Nebude dražší jen benzín, ale úplně všechno,“ vysvětluje Jan Bělíček. „Proto mě překvapují reakce Andreje Babiše, Karla Havlíčka nebo Petra Macinky, kteří tu invazi podporují. A přitom nemají žádné řešení, žádný scénář toho, co budou dělat,“ doplňuje.
I přes všechny výše zmíněné jevy – od kyselých dešťů v Teheránu po možnou energetickou krizi – mnoho lidí v České republice invazi do Íránu stále vítá. Podle Standy Bilera vychází tato podpora izraelské a americké invaze z neznalosti historie a vágních emocí. „Na první pohled tu vznikl dojem, že když odstraníte ajatolláha, tak zmizí krutost, o které tu lidi slýchali. Ale ten režim nestojí na pár lidech. Asi jsem neslyšel jediný rozhovor s expertem na Blízký východ a Írán, který by tuto myšlenku nerozbil hned v prvních minutách,“ říká Biler. „O Iráku, Afghánistánu nebo Libyi panovaly podobné představy. A výsledky byly vždy horší než stav před invazí, a to pro všechny, kdo v těch zemích žili.“ Poslechněte si celý díl Studia Alarm!
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás