ekonomika

Hostem Studia Alarm byl odborník na ekonomiku střední Evropy, politolog Daniel Šitera.

Rychle rostoucí majetkové nerovnosti vyvolávají v zahraničí debaty o globální dani z majetku a dalších opatřeních. Jak je na tom Česká republika?

Opozice se pustila do novely zákona o veřejných rozpočtech, vadí jí dluhy. Důležité ekonomické otázky ale vynechává stejně jako vláda.

Často opakovaná pravda o zaostávání evropské ekonomiky vyžaduje podrobnější pohled na čísla.

NERV se měl stát hlasem odborníků ve vládě, mnohem víc však byl PR nástrojem pravicových kabinetů. Státu dlouhodobě chybí nezávislé expertní know-how.

Nová zpráva odhaluje nebezpečnou propast mezi klimatickou vědou a ekonomickými prognózami, kterými se řídí světové trhy. Zatímco vědci varují před body zvratu, finanční modely předpokládají nekonečný růst.

O českém daňovém systému a změnách, které by v něm bylo možné udělat, mluvíme s ekonomem Petrem Vilímem z organizace PAQ Research.

O volném trhu, globálním obchodu, celní politice a (neo)merkantilismu i změnách americké ekonomické zahraniční politiky mluvil v Kolapsu Daniel Šitera.

Ekonomická demagogie Tomia Okamury staví na ekonomických mýtech šířených rétorikou rozpočtové odpovědnosti.

Národní ekonomická rada vlády představila balíček prorůstových opatření, která však postrádají hlubší pochopení strukturálních problémů českého hospodářství. Zajímavé je, co dokument opomíjí.

Očekávané oživení čínského hospodářství po pandemii se nekoná, země naopak čelí několika zásadním výzvám.

Vládní představa o rozpočtových škrtech nemůže fungovat. Ideologicky motivovanou chybu by bylo lepší přiznat raději dříve než později.

Vědci v čele s antropologem Jasonem Hickelem vyčíslili, kolik zdrojů si rozvinuté státy přivlastňují v těch nejchudších. Závěry jsou podnětné i pro diskusi o českém postavení v globální ekonomice.

Ceny v Česku začínají nekontrolovatelně narůstat. Míra inflace převyšuje plán i odhady Národní banky. Čím je to způsobeno a čí peněženky pocítí růst cen nejvíce?

Ministryně financí USA chce zavést globální daň z příjmů právnických osob. Mohl by tak skončit přes padesát let trvající závod ke dnu, který pouštěl žilou veřejným rozpočtům a vedl k demontáži sociálního státu na Západě.

Školy silně nadprůměrné i za průměrem velmi zaostávající – české školství dnes trpí především hlubokými nerovnostmi. Ty utvrzuje také médii přebíraná rétorika redukující děti na budoucí pracovní sílu.

Ekonom Charles Goodhart společně s makroekonomem Manojem Pradhanem varují před obrovskou inflací. Kromě mnoha jiných věcí však v jejich úvahách nesedí jedna věc – klimatická krize.

Snažit se bojovat s klimatickou změnou a zároveň usilovat o ekonomický růst je jako běžet do protisměru po eskalátoru, který si navíc sami pořád zrychlujeme. Takový běh nutně končí kolapsem.

Progresivní daň z finančních transakcí, která podporuje zaměstnanost, snižuje nerovnost a může sloužit jako podpora určitých příjmových skupin, je jako stvořená pro současnou situaci.

Dlouhodobý výzkum v osmnácti bohatých zemích ukázal nesmyslnost tvrzení, že díky daňovým škrtům pro nejbohatší proteče bohatství i mezi chudé.

V novém díle podcastu Kvóty jsme s politoložkou a publicistkou Kateřinou Smejkalovou hovořili tom, jak pandemie koronaviru proměnila některá odvětví tzv. gig economy a co můžeme na poli kapitalismu platforem čekat dál. 

Dokument režisérky Carmen Losmann zkoumá jádro současného finančního systému a ukazuje na jeho paradoxy. Konkrétně se zajímá o vztahy mezi zadlužením, ekonomickým růstem a zvyšováním nerovností.

Znovu stoupá počet lidí, kteří plánují z obav před druhou vlnou pandemie významně šetřit na výdajích. Data nasvědčují tomu, že tento trend ještě zesílí. 

Česká vláda se snaží bojovat s ekonomickými dopady pandemie pomocí masivního zvýšení veřejných výdajů. Tato práce může skončit nezdarem. Existuje způsob, který by to mohl změnit: program „zaměstnavatel poslední instance“.

Daňová reforma podle návrhu ODS by zvýhodnila především bohaté a způsobila díru ve státním rozpočtu.

Koncept základního nepodmíněného příjmu nabývá ve světě technologických změn a zvětšujících se sociálních rozdílů na důležitosti. Kniha Dejte lidem peníze ukazuje, proč bychom se jím měli zabývat.

Současná krize může posílit stávající neblahé trendy v globální ekonomice. Zároveň ale poskytuje příležitost k diskusi a promýšlení předpokladů, na nichž ekonomika a práce v současnosti stojí. 

Marian Jurečka navrhl, aby parlament omezil státní podporu firem sídlících v daňových rájích. Návrh neprošel, třebaže ho podpořili i dřívější ochránci rájů. Hlavní offshorová centra na jeho seznamu ovšem stejně chyběla.

Skupina odborníků a odbornic zaslala nizozemské vládě pětibodový program, který má zaručit spravedlivou, ekologickou a udržitelnou transformaci.

Situace, jíž dnes čelíme, připomíná v mnohem porevoluční kvas devadesátých let. Neměli bychom dovolit, aby z ní nejvíce vytěžili ti nejsilnější hráči. Spravedlivou budoucnost si zasloužíme všichni.