Iris Hobson-Mazur, zpěvačka kapely Ida The Young, přečetla při přebírání ceny Anděl prohlášení, ve kterém jménem kapely vyzvala organizátory k ukončení spolupráce s Coca-Colou a k boji za svobodnou Palestinu. Coca-Cola je totiž na seznamech BDS. Jde přitom o hlavního sponzora, jehož jméno tvoří oficiální název Cen Anděl Coca-Cola. Část médií prohlášení kapely přešla mlčením, ale objevily se i snahy výzvu k ukončení spolupráce zesměšňovat a kapelu poučovat, že takto jednat neměla.
Asi nejbizarnější příspěvek do diskuze vytvořil Dominik Turza známý jako DJ Roxtar, který se neobtěžuje argumenty a sází jen na nekonečnou trapnost. Na podobné úrovni jsou ale i úvahy firemního sociologa o tom, že umělci nerozumějí světu a potřebují si vylít frustraci. Další komentátoři upozorňují, že firma Coca-Cola dává lidem práci. To si myslí například Barbora Koukalová, která navíc nechápe, jak někdo může něco vyčítat limonádové korporaci, když to celé platí. Kdo by to totiž pak platil, když ne právě Coca-Cola?
Firmy sem přicházejí díky daňovým úlevám a za levnou pracovní silou, kterou mohou snadno vykořisťovat.
To je jistě zajímavá otázka, ale pokud nelze slavnostní předávání cen uspořádat jinak než za peníze firem, jimž z vděčnosti nesmíme nic vyčítat, bylo by možná lepší zvážit, zda je potřeba takové ceny vůbec udílet. Pokud už se ale takto udílejí, jednotliví umělci se k tomuto mimo jiné firemnímu PR mohou postavit různě. Samozřejmě to nemusí vůbec řešit, mohou ceny vděčně přebírat a plout s proudem. Stejně tak ale mohou akci zcela bojkotovat. Anebo ocenění využít a zvednout díky tomu hlas, který jinak není slyšet. To dělají totiž umělci všude ve světě běžně a je to jeden z momentů, který náš současný svět aspoň trochu zlidšťuje. Umělci jsou tak často hlasem svědomí a je osvěžující sledovat, že tato kultura přichází i do Česka.
Firma Coca-Cola vlastní distribuční centrum a chladírny v průmyslové zóně na okupovaném území, což je světovou veřejností obecně vnímáno jako legitimizace okupace. Firmy sem přicházejí díky daňovým úlevám a za levnou pracovní silou, kterou mohou snadno vykořisťovat. Kromě toho dceřiná společnost Coca-Coly Tabor Winery vyrábí vína z hroznů pocházejících z vinic na okupovaném území v osadách na Západním břehu Jordánu a na syrských Golanských výšinách. Na seznam BDS se ale Coca-Cola dostala i proto, že zásobuje izraelskou armádu, která prázdné plechovky nechává válet na zemi po masakrech v Gaze, kde je lidé posléze nacházejí.
Přesouvání vlastních obyvatel na okupovaná území je mezinárodním právem považováno za válečný zločin. Firmy, které svou přítomností toto jednání legitimizují, se na válečných zločinech podílejí. Argument, že dávají Palestincům práci, je odporný.
Palestincům vzali zemi, na které po generace pěstovali olivy a chovali dobytek. Osadníci s pomocí armády olivové háje ničí, hospodářská zvířata zabíjejí. Ukrást někomu zemi, postavit si na ní továrnu nebo vysadit vinice a tam za nedůstojnou mzdu zaměstnávat místní, kteří přišli o svou tradiční obživu, je samo o sobě strašné. Vydávat to za něco dobrého, div ne za charitu, je už úplně zvrácené.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás