Putování zimní krajinou, péče o opuštěné hroby, více-než-lidská vzájemnost a guerillové zahradnictví. Poslední díl podcastu Raut se věnuje duchovnímu a více-než-lidskému rozměru umělecké praxe.
„Strávit čas s trans člověkem může každému změnit život,“ říká Richard L. Kramár, který spolu s malířkou Paulou Gogolou hostem podcastu Raut.
Čarodějnice odmítají plodit děti, a proto ohrožují patriarchát a kapitalismus, píše feministka Silvia Federici v přelomové knize. Poslouchejte rozhovor s teoretičkou práce Ľubicou Kobovou a umělcem Alex Sihelsk*.
Miriama Kardošová a Tina Hrevušová performují v surreálných a znepokojivých maskách, které jim pomáhají vystoupit z vlastní komfortní zóny. Berou s sebou i publikum a skrze performance vycházející z vlastních traumat se společně vydávají k sebereflexi.
Když vyčleňujeme děti a pečující osoby z kulturního života, ochuzujeme se o velkou řadu pohledů a zkušeností, děti nám nastavují zrcadlo. Rozhovor s kurátorem Petrem Dlouhým a umělkyní Bárou Šimkovou o vytváření prostorů pro mezigenerační setkávání a podpůrných struktur pro rodiče v uměleckém vzdělávání.
Herní principy umožňující v kontrolovaném prostředí hry zpracovávat emočně náročné situace prosakují do výtvarného umění i divadla. Poslechněte si nový díl Rautu.
Beranidlo s hlavou Lenina, souboj hada Prahada s rytířem Pentalotem a pop-up městečko před parlamentem. Kolektiv Jezevky bojuje proti krizi bydlení, nerovnosti i globálnímu oteplování hravými performancemi, které lidi mobilizují napříč politickým spektrem.
Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypní představy o lidech v sexbyznysu.
Dominantní narativ historie českého a slovenského odboje je neúplný. Současné umělecké projekty doplňují slepá místa historie a představují příběhy neviditelných hrdinů a hrdinek.
V prvním dílu nové řady podcastu o umění Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou a kurátorem Piotrem Sikorou o jídle jako sochařském materiálu a komunitách budovaných společným stolováním.
Tematizace vlastní menšinové identity může i nemusí být výhodná. Jak se cítí umělci a umělkyně, které častěji vnímáme skrze jejich identitu než skrze jejich tvorbu?
Dekolonizací procházejí muzeální sbírky i prestižní přehlídky současného umění. Je v praxi uskutečnitelná? Poslechněte si rozhovor s kurátorem Rado Ištokem a teoretičkou Annou Remešovou.
Poslechněte si diskusi s Johanou Chylíkovou a Jiřím Skálou o tom, zda je studium na vysokých uměleckých školách skutečně dostupné všem a jaký vliv na přístup ke vzdělávání může mít třídní postavení.
Balu, Monika, Magda, Linda a Helena jsou umělkyně, které se věnují tvorbě i akcím na podporu žen bez domova. S životem na ulici mají vlastní zkušenost. Uvádíme další díl podcastu Raut.
Poslouchejte diskusi s Almou Lily Rayner a Kateřinou Kolářovou o knize Sister Outsider afroamerické feministky a básnířky Audre Lorde. Její zkušenost učí chápat odlišnosti druhých a hledat smysl v bolesti.
Polská vláda vyměnila několik ředitelů významných kulturních institucí. O proměně tamní kulturní krajiny jsme mluvili s novinářem a umělcem Igorem Stokfiszewským.
Kultura čelí tlaku na výkon a hledá, jak dělat umění udržitelně. Poslechněte si rozhovor o nerůstu s Martinou Johnovou z galerie Hraničář a Ivanem Burajem z HaDivadla, kde s nerůstem experimentují.
Manipulativní a sexistické chování pedagogů DAMU stále rezonuje ve veřejné diskusi, toxické vztahy a zneužívání moci jsou ale přítomné i na dalších školách. Je na místě větší kontrola vyučujících?
Třetí díl Rautu jsme se vydali natáčet do Galerie hlavního města Prahy, abychom zjistili, jak se v práci a v životě daří těm, kdo denně pečují o návštěvníky a návštěvnice výstav.
Výrazný proud současného umění tvoří projekty, které se dají vnímat jako sociální práce nebo komunitní aktivismus, jejich vznik však iniciují výtvarníci. Například Bára Bažantová, s níž jsme mluvili v druhém Rautu.