podcast Raut

Intimní aktivismus a militantní jemnost jako reakce na klimatický žal. Rozhovor s Lucií Králíkovou a Ivou Davidovou

Putování zimní krajinou, péče o opuštěné hroby, více-než-lidská vzájemnost a guerillové zahradnictví. Poslední díl podcastu Raut se věnuje duchovnímu a více-než-lidskému rozměru umělecké praxe.

Nela Pietrová
Metafora muzea jako klíč k pochopení vnitřního světa nejen trans lidí. Radikální memoáry hannah baer

„Strávit čas s trans člověkem může každému změnit život,“ říká Richard L. Kramár, který spolu s malířkou Paulou Gogolou hostem podcastu Raut.

Nela Pietrová
Bez Kalibana a čarodějnice by neexistoval kapitalismus.  Rozhovor o kanonické knize Silvie Federici

Čarodějnice odmítají plodit děti, a proto ohrožují patriarchát a kapitalismus, píše feministka Silvia Federici v přelomové knize. Poslouchejte rozhovor s teoretičkou práce Ľubicou Kobovou a umělcem Alex Sihelsk*.

Nela Pietrová
Umělkyně se mění v monstra. Konfrontují tím pokryteckou společnost, ale i překonávají vlastní traumata

Miriama Kardošová a Tina Hrevušová performují v surreálných a znepokojivých maskách, které jim pomáhají vystoupit z vlastní komfortní zóny. Berou s sebou i publikum a skrze performance vycházející z vlastních traumat se společně vydávají k sebereflexi.

Nela Pietrová
Děti mají v uměleckých a kulturních institucích mít své místo. Na jejich rodiče bychom měli být hodnější

Když vyčleňujeme děti a pečující osoby z kulturního života, ochuzujeme se o velkou řadu pohledů a zkušeností, děti nám nastavují zrcadlo. Rozhovor s kurátorem Petrem Dlouhým a umělkyní Bárou Šimkovou o vytváření prostorů pro mezigenerační setkávání a podpůrných struktur pro rodiče v uměleckém vzdělávání.

Nela Pietrová
Umělecký dračák je jako laboratoř emocí. Antonie a Orin o hrách, které nás učí být spolu

Herní principy umožňující v kontrolovaném prostředí hry zpracovávat emočně náročné situace prosakují do výtvarného umění i divadla. Poslechněte si nový díl Rautu.

Nela Pietrová
„Nejsilnějším nástrojem aktivismu je radost,“ říká v rozhovoru aktivistický kolektiv Jezevky

Beranidlo s hlavou Lenina, souboj hada Prahada s rytířem Pentalotem a pop-up městečko před parlamentem. Kolektiv Jezevky bojuje proti krizi bydlení, nerovnosti i globálnímu oteplování hravými performancemi, které lidi mobilizují napříč politickým spektrem.

Nela Pietrová, Ester Grohová
Sexuální pracovnictvo touží po stejných věcech jako ostatní – respektu a rovných právech

Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypní představy o lidech v sexbyznysu.

Nela Pietrová, Ester Grohová
Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje?

Dominantní narativ historie českého a slovenského odboje je neúplný. Současné umělecké projekty doplňují slepá místa historie a představují příběhy neviditelných hrdinů a hrdinek.

Ester Grohová, Nela Pietrová
„Už nechci vytvářet objekty, které mi pak zůstanou.“ Nahradí jídlo neudržitelné sochařské materiály?

V prvním dílu nové řady podcastu o umění Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou a kurátorem Piotrem Sikorou o jídle jako sochařském materiálu a komunitách budovaných společným stolováním.

Ester Grohová, Nela Pietrová
„Kurátoři jsou fascinováni exotičností,“ říkají umělci Minh Thang Pham a Zai Xu

Tematizace vlastní menšinové identity může i nemusí být výhodná. Jak se cítí umělci a umělkyně, které častěji vnímáme skrze jejich identitu než skrze jejich tvorbu?

Agáta Hrnčířová, Max Dvořák
Většina zemí dekolonizaci muzeí ignoruje. I české umělecké instituce se musí reformovat

Dekolonizací procházejí muzeální sbírky i prestižní přehlídky současného umění. Je v praxi uskutečnitelná? Poslechněte si rozhovor s kurátorem Rado Ištokem a teoretičkou Annou Remešovou.

Agáta Hrnčířová, Max Dvořák
Raut: Úspěch studentů umění ovlivňuje jejich původ, život jim často financují rodiče

Poslechněte si diskusi s Johanou Chylíkovou a Jiřím Skálou o tom, zda je studium na vysokých uměleckých školách skutečně dostupné všem a jaký vliv na přístup ke vzdělávání může mít třídní postavení.

Agáta Hrnčířová, Max Dvořák
„Dřív jsme řešily, jak sehnat základní věci, teď si vybíráme, kde vystavovat,“ říkají členky Prádelny

Balu, Monika, Magda, Linda a Helena jsou umělkyně, které se věnují tvorbě i akcím na podporu žen bez domova. S životem na ulici mají vlastní zkušenost. Uvádíme další díl podcastu Raut.

Agáta Hrnčířová, Max Dvořák
Raut: Sesterství feministické potížistky Audre Lorde promlouvá k druhým skrze odlišnost

Poslouchejte diskusi s Almou Lily Rayner a Kateřinou Kolářovou o knize Sister Outsider afroamerické feministky a básnířky Audre Lorde. Její zkušenost učí chápat odlišnosti druhých a hledat smysl v bolesti.

Agáta Hrnčířová, Max Dvořák
Proč chce polská národně konzervativní vláda ovládnout muzea a galerie?

Polská vláda vyměnila několik ředitelů významných kulturních institucí. O proměně tamní kulturní krajiny jsme mluvili s novinářem a umělcem Igorem Stokfiszewským.

Agáta Hrnčířová, Max Dvořák
Raut: Pro nerůstovou společnost potřebujeme uměleckou imaginaci

Kultura čelí tlaku na výkon a hledá, jak dělat umění udržitelně. Poslechněte si rozhovor o nerůstu s Martinou Johnovou z galerie Hraničář a Ivanem Burajem z HaDivadla, kde s nerůstem experimentují.

Max Dvořák, Agáta Hrnčířová
Učitelé mají studentům umění především poskytovat servis

Manipulativní a sexistické chování pedagogů DAMU stále rezonuje ve veřejné diskusi, toxické vztahy a zneužívání moci jsou ale přítomné i na dalších školách. Je na místě větší kontrola vyučujících?

Max Dvořák, Agáta Hrnčířová
Raut #3: Co si myslí o umění kustodky, šatnář a pokladní?

Třetí díl Rautu jsme se vydali natáčet do Galerie hlavního města Prahy, abychom zjistili, jak se v práci a v životě daří těm, kdo denně pečují o návštěvníky a návštěvnice výstav.

Agáta Hrnčířová, Max Dvořák
Proč na sebe umělci berou role sociálních pracovníků?

Výrazný proud současného umění tvoří projekty, které se dají vnímat jako sociální práce nebo komunitní aktivismus, jejich vznik však iniciují výtvarníci. Například Bára Bažantová, s níž jsme mluvili v druhém Rautu.

Max Dvořák, Agáta Hrnčířová