Evropa

O summitu v Ankaře, válce v Íránu a demokratických primárkách v USA diskutovali ve Studiu Alarm Jan Bělíček, David Scharf a Pavel Šplíchal.

Novinář Sebastian Shehadi odhaluje, že velké evropské banky BNP Paribas a Barclays tiše odstoupily od podpory izraelských dluhopisů.

Evropská občanská iniciativa se snaží získat dostatečný počet podpisů, aby se Evropská komise musela zabývat pozastavením asociační dohody mezi EU a Izraelem. Podpisů je už přes milion, organizátoři jich chtějí ale získat víc.

Marco Rubio si na Mnichovské bezpečnostní konferenci vysloužil za svůj projev potlesk. Bylo ale skutečně čemu tleskat? A jaké mají Američané s Evropou plány?

Donald Trump chce vlastnit Grónsko – už zase. A na mezinárodní scéně dnes není jisté vůbec nic. Možné důsledky pro svět, Evropu i Česko v nejnovějším díle studia Alarm rozebrali Jan Bělíček, Standa Biler a David Scharf.

Vnější hrozba může být zdrojem vnitřní jednoty. Stačí se vydat na druhou stranu, než kráčí Spojené státy.

Evropští politici fungují na vlně transatlantické setrvačnosti. Spojené státy svůj postoj k Evropě ovšem změnily a lídři evropských států by se podle toho měli začít chovat.

Hostem druhého trumpistického speciálu podcastu Kolaps byl bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský. Jak je na tom Evropa vojensky, když vztahy s USA chladnou?

Přeskupení sil v Evropě dopadlo na komerčního xenofoba a podnikatele se strachem Tomia Okamuru.

Pět dnů studentstvo okupovalo kampus slavné Trinity. Poté vedení univerzity ustoupilo.

Evropská agentura Copernicus a Světová meteorologická služba zveřejnily novou analýzu o stavu klimatu pro Evropu. Úmrtnost zapříčiněná horkem stoupla v 94 procentech evropských regionů.

Přinášíme rozhovor s Goranem Jerasem, jedním ze zakladatelů Etického finančního družstva působícího v Chorvatsku. Vysvětluje, jak složité je podnikat v bankovním sektoru eticky.

Publikujeme další kriminologický rozhovor s expertem na masové střelby.

Knihkupci a knihkupkyně z celé Evropy přijeli do Prahy diskutovat o své aktuální praxi a strategiích. Nejnovější oborové výzvy ale české knižní profesionály nejspíš nezajímají. Česká účast byla nicotná.

Do Evropy se vrací vlny spalujících veder. Přináší s sebou teploty, které se podle předpovědí měly stát realitou až v roce 2050.

Před sedmdesáti lety představil Robert Schuman myšlenku mírové spolupráce v Evropě. Dnešní Evropa se ovšem rozpadá a zachránit ji můžou jen její občané, když jí vdechnou nový smysl.

Podle britského historika Iana Kershawa připomínají evropské dějiny 20. století jízdu na horské dráze. Zatím to platí i pro nové tisíciletí.

Lednový apel předních intelektuálů proti vlně populismu v Evropě naštěstí vyšuměl bez větší pozornosti. Myšlence totiž nijak neposloužil.

Mezi vypuknutím první světové války a koncem druhé světové války v Evropě probíhal nemilosrdný boj o podobu nového společenského pořádku. Ukazuje to kniha Oheň a krev Enza Traversa.

Rychlejší integrace v jádru Evropy může Česku pomoct řešit problém levné práce. Spoluprací s Polskem a Maďarskem toho ale nedosáhne.

Italský teoretik rezignoval z rady celoevropské organizace DIEM25. Demokracie podle něj není v Evropě možná.

Britský novinář Paul Mason chce zabít neoliberalismus, aby zachránil globalizaci. Je to ale reálné?

Pracuje se na novém „mezinárodním společenství“, na novém bloku mocných „lídrů světa“. Evropa v něm ale chybí.

Nacionalismus umožnil páchat brutální činy Hitlerovi, Miloševićovi i rwandským pohlavárům. Kráčíme v jejich stopách, nebo hrozbu nacionalismu překonáme?

Hnutí DiEM25 dnes v Římě představuje svou vizi reformy evropské politiky.

Náskok radikální pravice před levicovou humanistickou doktrínou je osudový. Vlevo chybějí skutečné disidentské hlasy, nabízející nová řešení.

O čem vypovídá rehabilitace pojmu „národ“? Málo chápeme, oč tu běží, ačkoli jde o zásadní otázku pro levici: Být, či nebýt?

Ještě nikdy lidé neměli možnost sledovat svůj vlastní pád v takové rychlosti a být o něm tak dobře informovaní.

Rozhovor s americkou filosofkou a feministkou Judith Butler o vzestupu krajní pravice a radikální demokracii.

Konzervativci v dnešním Rusku chtějí nově definovat budoucnost. Jak to vypadá a jaké to má důsledky?