Podle investigativního textu Sebastiana Shehadiho, který zveřejnila britská Novara Media, dvě velké evropské banky přestaly upisovat izraelské státní dluhopisy. Skrze mezinárodní syndikát upisovatelů, kam dodnes patří Goldman Sachs, Bank of America, Citigroup, Deutsche Bank a JPMorgan Chase, získává Izrael každý rok miliardy dolarů do svého „válečného rozpočtu“.
Jistit mezinárodní dluhopisy v roce 2024 tiše přestala britská banka Barclays, a to po nátlaku aktivistek a aktivistů. O tomto kroku přitom Barclays neinformovala veřejně, na svých webových stránkách stále uvádí, že ve spolupráci s Izraelem plánuje pokračovat. Také největší francouzská obchodní banka BNP Paribas se v roce 2024 stáhla z role upisovatele, tedy z garantování izraelských státních dluhopisů. Na dotaz Novara Media, proč se stahuje z upisování, banka odpověděla: „BNP Paribas posuzuje svá finanční rozhodnutí případ od případu,“ a dodala, že je „hluboce znepokojena tragickými událostmi v regionu a zejména jejich ničivým dopadem na civilisty. Banka se do konfliktu nezapojuje ani jej nefinancuje.“
Podle Francesky Albanese, zvláštní zpravodajky OSN pro okupovaná palestinská území, je prodej těchto dluhopisů podle mezinárodního práva nelegální, protože přímo přispívá k financování genocidy. „Mezinárodní právo stanoví, že všichni finanční aktéři se musí zdržet přímého zapojení do zločinů proti lidským právům. A ti, kdo prodej dluhopisů povolili, se na nich podíleli. Prodej těchto dluhopisů je morálně i právně nesprávný,“ uvedla Albanese.
K divestování, tedy stahování investic z Izraele, dlouhodobě vyzývá hnutí BDS (Bojkot, Divestice, Sankce, pozn. red.). V tomto ohledu se podařilo vytvořit nátlak nejen na evropské banky, ale také například na norský fond Government Pension Fund Global. Tento fond se minulý rok zbavil podílů v 11 izraelských firmách a ukončil spolupráci se společností Caterpillar a pěti izraelskými bankami kvůli jejich vazbám na nelegální osady. „K těmto opatřením jsme přistoupili v reakci na mimořádné okolnosti. Situace v Gaze představuje závažnou humanitární krizi,“ uvedl ve svém prohlášení Nicolai Tangen, generální ředitel společnosti. Uvedl také, že izraelské firmy, v nichž mají investice, budou nadále prověřovat a hledat spojitosti s nelegální okupací či genocidou. Také největší soukromý penzijní fond ve Velké Británii, Universities Superannuation Scheme, prodal v roce 2024 izraelská aktiva v hodnotě 80 milionů liber.
Odstoupení finančních institucí od izraelských aktiv představuje podle Novara Media ránu pro pečlivě budovaný obraz Izraele jako země s institucionální a etickou legitimitou v očích jeho spojenců. „Téměř hegemonická podpora Izraele v britské, evropské a americké politice dlouho budila dojem, že Benjamin Netanjahu je nad rámec jakékoli odpovědnosti. Ale začínají se objevovat trhliny. Vlády Španělska, Irska a Norska se odtrhly a malá, ale významná skupina finančních institucí je následovala,“ píše Sebastian Shehadi.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás