Volby v Brazílii jsou zásadní nejen kvůli samotné velikosti země s 200 miliony obyvatel. Už jen proto, že ty poslední skončily pokusem o vojenský puč, jehož plány počítaly se zabitím právě Lula da Silvy.
Jak do voleb zasahoval Donald Trump a americké technologické korporace? Proč se v boji o záchranu amazonského pralesa proplétají zájmy celého světa, brazilských agrobaronů, původních obyvatel a milionového hnutí bezzemků? Jak se podařilo odstavit od moci krajní pravici, která před čtyřmi lety málem uskutečnila vojenský puč? Proč na americkém kontinentu sílí krajní pravice a jak s tím souvisí drogy a náboženství? O tom v dnešním díle Studia Alarm+ mluvíme s novinářem Tomášem Trněným, který se zaměřuje na Latinskou Ameriku a jeho texty můžete znát ze stránek Alarmu.
V čem – kromě amazonského pralesa, jsou volby v Brazílii důležité pro nás v Česku, potažmo v Evropě?
V dnešní době je krajní pravice globalizovaná. Ještě před pár lety by mě nenapadlo, že uvidím, jak se někdo v české politice inspiruje argentinským prezidentem a používá jeho rétoriku k osekání veřejného rozpočtu. K tomu vidím i napojení na Donalda Trumpa, který hodně vstupuje do voleb v tomto regionu a je jakýmsi poradcem pro latinskoamerickou krajní pravici. Ta má pak docela dobrou spojku v Evropě v podobě španělské strany Vox.
Jak přesně probíhaly tyto zásahy do brazilských voleb z USA?
V brazilském případě to bylo spíš nenápadné. Trump vyloženě nepodpořil Bolsonara, možná i ze strachu, jak by na to zareagovali Brazilci. Ti jsou v tomhle ohledu, troufám si říct, jiní než třeba Argentinci a jsou mnohem více nacionalističtí. Takže jakmile by Trump podpořil jednoho z kandidátů, tak by se postavili na stranu toho druhého.
Ale už před volbami jsme sledovali uvalování sankcí na brazilské zboží, které mířilo do USA. Na sankční seznam Trump zapisoval členy Lulovy vlády nebo členy Nejvyššího soudu, kteří odsoudili Jaira Bolsonara. Byl tu tedy tlak na vedení země a snaha jí znepříjemnit vládnutí. V tom byla preference Bílého domu jasná.
O tom se často mluví i v evropském kontextu – nakolik podpora Donalda Trumpa pro lokální krajní pravici pomáhá nebo škodí právě kvůli nacionalismu. Je tedy zajímavé vidět, že se z toho Trump možná poučil. Vměšování do voleb ale nebylo jen z Bílého domu, ale také z kanceláří technologických firem v Sillicon Valley? Jak to vypadalo v tomto případě?
Šlo především o firmu Meta, provozovatele Facebooku, Instagramu a v brazilském kontextu hlavně WhatsAppu. Sledovali jsme, že obsah Lulovy kampaně byl různě upozaďován. Zaměstnanci Mety to přiznali, i když samozřejmě tvrdí, že neúmyslně a šlo o chybu algoritmu. Do voleb promluvila i umělá inteligence. Například jeden generátor grafiky nedovoloval obrázky s tématem Lulovy kampaně, i když ty s Bolsonarovou kampaní prošly. Když s tím brazilští novináři oslovili Metu, tak jim řekli, že to napraví. Ale další den zůstalo nastavení stejné. Meta to nepřizná, ale bylo evidentní, komu straní.
V podcastu také zmiňujeme dva články z webu Alarmu. První je o vlivu agrobyznysu na hudbu: Když se zastaví agro, přestaneš jíst. Jak brazilské country zapleveluje éter a hraje do karet krajní pravici. Druhý je o masovém hnutí bezzemků: Bolsonaro jim vlil krev do žil. V Brazílii vyrostlo možná největší levicové hnutí na světě.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás