historie Archives – Strana 2 z 8 – Deník Alarm

Příběh romského odbojáře Josefa Serinka by měla znát široká veřejnost. Nejenže ilustruje hrůzy druhé světové války a přístup Čechů vůči Romům, ale Serinkova odvaha může být inspirativní pro nejen romské děti.

Rozhovor s historikem a medievistou Martinem Šormem o husitství, odkazu Františka Šmahela a zobrazování středověku v populární kultuře.

Dnešní italská pravice rámuje vzpomínání na druhou světovou válku jako antikomunistický příběh. Cílem je ukončit údajnou hegemonii levice.

Lídryně AfD Alice Weidel se v rozhovoru s Elonem Muskem na sociální síti X snažila udělat z Hitlera komunistu. Zakrývá tím silné vazby AfD na neonacismus a rámuje druhou světovou válku jako antikomunistický příběh.

České národní mýty, posilované nereflektovanými kapitolami našich dějin, jako jsou Benešovy dekrety, vytvářejí pocit spřízněnosti s izraelským nacionalismem.

Polské vzpomínání na druhou světovou válku se dodnes pohybuje v napětí mezi zamlčováním polské spoluúčasti na holokaustu a zjednodušeným vyprávěním o hrdinném polském odboji.

Co všechno předcházelo vzniku odborů v českých zemích? Rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích dělnického a odborového hnutí.

Chorvatský antifašismus ustál období relativizace válečných a poválečných dějin během devadesátých let po rozpadu Jugoslávie i pokusy o rehabilitaci krajní pravice. Antifašismus je dodnes pevnou součástí chorvatské společnosti.

Přestože byli kolaboranti s nacistickým Německem na Slovensku poraženi a část představitelů režimu byla popravena, ľudácká propaganda dodnes přežívá.

Rozhovor s historikem Jannisem Panagiotidisem o hluboce zakořeněných protivýchodoevropských rasistických představách v Německu od osvícenství po současnost.

Maďarsko se při vstupu do Evropské unie zavázalo také k tomu, že se vyrovná s vlastním dílem viny na holokaustu. To by ale znamenalo odsoudit vzývanou meziválečnou nacionalistickou vládu Miklóse Hortyho za podíl na vyvraždění Židů.

V Srbsku během druhé světové války existovala dvě ohniska vzájemně nesmiřitelných odbojových skupin. Zatímco Titovi partyzáni dominovali srbské historické paměti čtyři dekády, odkaz monarchistů Draži Mihailoviće se dere zpět na výsluní velmi pomalu.

Jaké jsou výhody a nevýhody badatelské metody výuky dějepisu? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se mimo jiné podívali na zakázanou učebnici soudobých dějin, kterou nakladatelství Fraus stáhlo z prodeje.

Boj valašských partyzánů byl zneužit komunisty i očerněn antikomunistickým rámováním historie po roce 1989. Partyzáni přitom chtěli budovat skutečnou lidovou demokracii, která se neztotožňovala s diktaturou KSČ.

Snahy o obnovu pomníku Radeckého pomíjejí politický smysl bitev, které vedl, i jeho roli v rakouské armádní propagandě. Jsou projevem dnešní vzpoury proti 20. století.

Blížící se osmdesáté výročí konce druhé světové války umožňuje znovu zvážit, co pro českou společnost tento konflikt znamenal v minulosti i jak se k němu vztahuje nyní.

Uvádíme seriál Rozklad poválečného antifašismu, který se věnuje tomu, jak se v Evropě postupně rozpadal antifašistický konsenzus a normalizovala se krajně pravicová politika.

Šedesát čtyři let čekali čeští čtenáři na překlad klíčového díla mapujícího dějiny modernity zdola, perspektivou utlačovaných a rebelujících.

Odkrývání zapomenuté minulosti české levice v knize Pro nás dějiny nekončí je inspirací těm, kdo hledají cestu z krize reálného neoliberalismu.

Kniha rekapitulující klíčové životní momenty známého folkového zpěváka místo jasného názoru na protagonistu znejišťuje naše představy o objektivní historii.

Rozhovor s Katjou Hoyer o násilných okolnostech vzniku Německé demokratické republiky, poválečných problémech mladého státu, postupné ekonomické a společenské stabilizaci a následném kolapsu v osmdesátých letech.

Připomínáme životní jubileum významného českého historika, kritika Čechů a češství a celoživotního nonkonformisty Jana Tesaře.

Otevřený dopis sepsali akademici v reakci na útoky polské vlády na historičku Barbaru Engelking, která veřejně prohlásila, že Poláci během holocaustu „selhali“.

V češtině vychází první ucelená vědecká biografie Josipa Broze Tita. Zasloužila si práce slovinského historika Jožeho Pirjevce překlad? A jak k životopisu jugoslávského politika přistupovat?

Vedení ÚSTR tvrdí, že se rozsáhlými personálními změnami snaží instituci navrátit jejímu původnímu poslání. To samo je ale dvojznačné. Čistky nového vedení jdou navíc proti svobodnému bádání a směřují k maďarským a polským vzorům politizovaného výkladu minulosti.

S historikem Jamesem Krapflem jsme mluvili o tom, do jaké míry listopad 1989 připravil půdu pro rozpad Československa, jehož třicetileté výročí si letos připomínáme.

Každý rok se výročí rozpadu federace stává příležitostí pro diskusi o domnělých nedostatcích Slovenska vůči české společnosti. Produktivnější by ale byla diskuse o důsledcích událostí, které se během rozdělení odehrály.

Historik Adam Havlík v knize Marky, bony, digitálky zkoumá dosud málo probádané téma stínové ekonomiky za socialismu a vysvětluje, proč tehdejší bezpečností složky nad nelegální směnou valut často přimhouřily oko.

Zveřejňujeme polemickou reakci na článek Ondřeje Slačálka o křižáckých výpravách a recesistické vlně, kdy uživatelé sociálních sítí fiktivně připojovali Kaliningrad k České republice.

Kniha amerického historika Samuela Moyna mapuje, jak se z lidských práv postupně stalo jedno z největších politických témat našeho světa.