recenze Archives – Strana 6 z 7 – Deník Alarm

Australská filozofka ve svém textu vyvrací romantické sny o taneční subkultuře jako queer utopii a chození do klubu oslavuje jako transformativní zážitek soukromého osvícení skrze oddělení těla od mysli.

Vysněný projekt Viktora Tauše je odvážným uměleckým experimentem i svědectvím o podmínkách v dětských domovech.

Nový film představitele řecké divné vlny spojuje tři grotesky o lidské posedlosti ovládáním druhých. Bohužel nejdou příliš do hloubky.

Irský filmový hit vypráví osudy severoirské skupiny, která rapuje v irštině a bojuje tím za její uznání jako úředního jazyka. Kneecap se vyhýbá nejprofláklejším klišé hudebních biografií a neuhýbá před otázkami politického angažmá hudby.

Nový film Šimona Holého Hello, Welcome ukazuje, že koncept autenticity není ani vyčerpaný, ani znehodnocený digitálními médii.

Vyprávění o partě rozhlasových reportérů během pražského jara a ruské okupace je schematickým příběhem o dobru a zlu.

Začátkem léta vyšel v nakladatelství Atlantis v překladu Anny Kareninové druhý francouzský román Milana Kundery Totožnost (L’identité). Novela se k českému čtenáři, pomineme-li pirátský překlad, dostává třicet let po vydání.

Filip Titlbach napsal knížku pro všechny, kteří chtějí mít jistotu, že nejsou sami. Kniha má jedinou chybu. Neexistovala, když mi bylo šestnáct.

Snímek Syn černého lidu rozhodně nebude filmem pro masové publikum. Proto je skvělé, že ho uvádí televizní stanice HBO.

Pozoruhodná kniha V zajetí geografie nabízí klíč k pochopení dnešního světa a velmocenské politiky. Otázka ale je, jestli v takovém světě chceme opravdu žít.

Monografie Mikrofon je naše bomba ukazuje, jak české hudební subkultury dělají politiku a znovuvynalézají odpor.

Afroamerický spisovatel Colson Whitehead se svým šestým románem Podzemní železnice zařadil mezi hvězdy světové literatury.

Filmový příběh o Maří Magdaleně je v lecčem podobný současnému feminismu – spíš než o skutečnou emancipaci jde o začlenění se do stávajících mocenských struktur.

Americká rasová segregace byla komplexní a státem sponzorovaný systém, který by bez podpory vládních institucí nemohl existovat.

Dlouholetý aktivista a pedagog Fakulty humanitních studií Arnošt Novák ve své knize podrobně mapuje vývoj české ekologické aktivistické scény po roce 1989.

Kniha Marka Švehly je plná chyb a příliš spoléhá na „common sense“. O Magorovi říká málo a o jeho době takřka nic.

James Baldwin a mladý Karl Marx se stali hrdiny dvou posledních filmů Raoula Pecka.

Sugestivní a emočně vypjaté drama Odnikud režiséra Fatiha Akina balancuje na hranici mezi angažovaností a exploatací.

David Zábranský chce být ostouzen za politicky nekorektní pózu, aby ušel kritice svého spisovatelského břídilství.

Londýnská výstava připomíná sté výročí Říjnové revoluce v jednom z nejprestižnějších výstavních prostorů.

Pětidílný dokumentární cyklus Dějiny neposlušnosti nabízí podmanivý pohled na dějiny českého ekologického hnutí a zrcadlí vývoj naší společnosti.

Politolog Petr Kupka se v knížce Násilí, podvody a každodennost zabývá sociálním světem advokacie, kde se těsně potkává ilegalita s legalitou.

Série stříleček Wolfenstein už dvacet let bez kontroverzí zosobňuje nenáročnou počítačovou zábavu. Proč by mělo být najednou skandální střílet virtuální nácky?

Nestor sterilní odpornosti Michael Haneke natočil na stará kolena vynikající komedii. Otázka je, jestli si to sám uvědomuje.

Kniha Žlutý baron rozbíjí obraz Andreje Babiše jako poctivého podnikatele, kterému jde o blaho občanů. Ke zvrácení vývoje volebních preferencí to ale nestačí.

Pro Vladimira 518 maká budoucnost úplně skvěle. Jeho nová deska je ale spíš nejistým hledáním nových forem vyjádření.

Nová kniha historiků Pavla Koláře a Michala Pullmanna přináší čtení o normalizaci (nejen) na víkend.

Zbrusu nová kniha Velký regres mapuje naši civilizační krizi. Upozorňuje na ničivé dopady globalizace, nerovnosti a neřešený sociální konflikt. Vede z toho cesta ven?

Kniha novináře Patricka Cockburna Age of Jihad před čtenáře staví až hmatatelnou hrůzu ze života ve válečných podmínkách na Středním východě.

Seriál Svět pod hlavou by rád byl ostalgickým výletem do normalizační minulosti i žánrovou detektivkou. Nedaří se mu ale tyto dvě roviny skloubit.