Streamovací služby se tváří, že po éře ilegálního stahování zachránily hudební průmysl. Ve skutečnosti ale hudbu zapletly do dalších problematických vztahů, které degradují její význam. Třeba je řešením návrat k fyzickým nosičům.
Vychází další díl ze série Sny o utopii, tentokrát se zaměřuje na feministické vize budoucnosti.
Jak by vypadal svět bez peněz? A je opravdu nemožný? Vychází další esej ze série Sny o utopii.
Jak se na východě Asie realizují sny o utopii s pomocí technologického pokroku a kam nás to může zavést?
České národní mýty, posilované nereflektovanými kapitolami našich dějin, jako jsou Benešovy dekrety, vytvářejí pocit spřízněnosti s izraelským nacionalismem.
Jak vypadaly „ekotopie“ od úsvitu ekologického uvědomění po solarpunk? A zachrání nás úprk na zahrádky?
Skončila nejsledovanější esportová událost roku – světový šampionát ve hře League of Legends, která předběhla dobu a už patnáct let budí hráčské emoce.
Tak jako sovětská invaze v srpnu 1968 zdiskreditovala myšlenku komunismu, pohřbila vražda Jicchaka Rabina roku 1995 myšlenku sionismu.
V souvislosti s přípravou oslavného filmu o ledovém muži Wimu Hofovi vypluly na veřejnost jeho letité problémy s alkoholem a násilím vůči bývalé manželce a dětem. Otužilec se zatím ke své minulosti čelem nepostavil.
Dnem bez aut v neděli vyvrcholil Evropský týden mobility: ideální příležitost k zhodnocení úrovně české dopravní kultury a podmínek městské cyklistiky.
Snahy o obnovu pomníku Radeckého pomíjejí politický smysl bitev, které vedl, i jeho roli v rakouské armádní propagandě. Jsou projevem dnešní vzpoury proti 20. století.
Přinášíme překlad eseje předního francouzského filosofa, ve kterém se v šesti tezích zamýšlí nad otázkami ruské invaze na Ukrajině.
Výstava audiovizuálního umělce Arthura Jafy v Galerii Rudolfinum zviditelňuje konec éry liberálních snů a otevírá cesty k nové emancipaci.
„České století“ nikdy nebylo jen české, respektive československé. Připomenout bychom si to měli právě nyní.
Co si počít s levicí, která se vymezuje vůči všemu liberálnímu a kosmopolitnímu, podporuje konformismus a vzývá národ?
Britský establishment v padesátých letech onálepkoval Johna Bergera jako „rudého kritika“. Jeho dílo je však aktuální dodnes.