doprava

Polsko se rozhodlo radikálně snížit počty mrtvých na silnicích: buduje cyklostezky a chodci mají přednost na přechodech. Česko zůstává na pozici dopravního pekla.

Po letech odkladů a příprav Brno dokončilo rekonstrukci ulice Údolní. Příležitost vytvořit lidský a bezpečný prostor město spolehlivě promarnilo. 

Newyorský starosta Zohran Mamdani utnul zpřísněné postihy pro cyklisty, které zavedl jeho předchůdce. Nástroje k šikaně cyklistů jsou ale různorodé, jak lze ukázat na příkladu Brna. Na jižní Moravě i v New Yorku za nimi stojí stejná ideologie i krátkozrakost.

Nová vláda poruší programové prohlášení dřív, než nastoupí k moci. V rozpočtu údajně chybí desítky miliard na stavbu dálnic. Havlíček chce proto seškrtat investice plánované na vysokorychlostní tratě a všechno utratit za asfalt.

Nejčastějším viníkem smrti na silnici je agresivita řidičů. Kde se bere, co všechno ji ovlivňuje a jak ohrožuje ekologičtější mikromobilitu i sportovce?

Předčasná úmrtí, deprese i demence – takové jsou důsledky nadměrného hluku způsobeného dopravním provozem.

Dnem bez aut v neděli vyvrcholil Evropský týden mobility: ideální příležitost k zhodnocení úrovně české dopravní kultury a podmínek městské cyklistiky.

Primátor Svoboda by chtěl gumovat cyklopruhy. Samotné jeho myšlení ze všeho nejvíce připomíná gumu.

Martin Kupka prosadil zvýšení limitu na některých úsecích dálnic na 150 kilometrů za hodinu. Pro zvýšení neexistuje jiné zdůvodnění než populismus.

Protesty za maximální rychlost třicet kilometrů v hodině ve městech od začátku budí vášně. Středeční akce to potvrdila.

Speciální díl podcastu Bulvár, nahrávaný živě v rámci festivalu Za Prahu udržitelnou a sousedskou, se týkal dopravy. Hostil Žaloudka, Scheinherra, Lněničkovou a Polákovou.

Svobodní v jihomoravské metropoli vyzvali primátorku Vaňkovou, aby označila aktivisty za regulaci dopravy za teroristy.

Brno se pustilo do potřebné rekonstrukce přednádražního prostoru. Neexistující trasy pro cestující bohužel ohrožují zdraví i životy lidí.

Cyklista se rozhodl vyznačit cyklopruhy na magistrále v centru Prahy. Od svého gesta si slibuje větší tlak na řešení zoufalé situace cyklistů v Praze.

Kancléř Olaf Scholz označil měsíční jízdenku za devět euro jako zatím nejlepší nápad jeho vlády. Sleva na jízdném, která končí ve středu, výrazně pomohla životnímu prostředí.

Snížení povolené rychlosti v evropských městech na třicet kilometrů za hodinu se podle dat vyplácí. Počet vážně zraněných či zabitých díky tomu klesl minimálně o třetinu.

Tento díl Všichni tady umřeme bude jen pro otrlé! Podíváme se v něm totiž do ulic Brna, kde jsme zkusili v autě experimentálně ověřit, proč je třicetikilometrová rychlost úplný nesmysl.

Ve vedení města stále přetrvávají politické postoje nadřazující automobilovou dopravu jakémukoli jinému pohybu po městě. A to i přes její negativní dopady na městské ovzduší, zdraví obyvatel a stav veřejných prostranství. 

V Brně auta ročně srazí přes dvě stě chodců – a proto je potřeba regulovat koloběžky. Na chodníku o ně nechce zakopávat nikdo. Nikdo se ale také nechce bát o život při jízdě na kole.

Ideologický požadavek na „neomezování automobilů“ toxicky ovlivňuje všechny aspekty domácí dopravní politiky. Chystané změny parkování z dílny vedení Prahy na tom nic nemění.

Nová studie problematizuje předpokládaný pozitivní vliv, který na dopravní přetíženost měst v USA měly mít ridesharingové společnosti – tedy firmy jako Uber nebo Lyft.

Sněmovna schválila požadavek na boční odstup 1,5 metru při předjíždění cyklistů. Zastánci novely očekávají zvýšení ohleduplnosti vůči cyklistům, kteří ze srážky s autem málokdy vyváznou bez zranění.

Několik desítek metropolí v rámci protipandemických opatření rozšířilo cyklistickou infrastrukturu. Výrazně se tím navýšil počet cyklistů a cyklistek pohybujících se po městech.

Po snížení daní nevyhnutelně přicházejí škrty ve veřejných službách. Doplatí na ně nejen chudší lidé, ale i chudší kraje – jako první je na řadě Ústecký.

Kauza rozšíření Letiště Václava Havla není jen o vlivu na životní prostředí. Ukazuje i to, že vláda nemá koncepci rozvoje regionů a netuší, komu a čemu mají sloužit její investice do infrastruktury.

Doprava dětí do škol tvoří asi jednu čtvrtinu dopravy během pracovních dní. Iniciativa School Streets to chce změnit. 

Architektonické soutěže by se neměly stávat fíkovým listem pro urbanisticky nevhodné projekty, které negativně zasahují do charakteru měst. 

Kontroverzní projekt, před nímž varují ekologové, dostane vláda na stůl už v pondělí. V době koronavirové pandemie tak vláda řeší, zda podpoří stavbu za více než šest set miliard. 

Španělské Bilbao se stane prvním evropským městem nad tři sta tisíc obyvatel, které na všech svých silnicích omezí rychlost dopravy na třicet kilometrů za hodinu. Radnici k tomu vedou bezpečnostní i ekologické důvody.

Politici se nás snaží přesvědčit, že pohybovat se po městě jinak než v autě je nebezpečné a nedá se proti tomu nic dělat.