daně
Rychle rostoucí majetkové nerovnosti vyvolávají v zahraničí debaty o globální dani z majetku a dalších opatřeních. Jak je na tom Česká republika?
Britští superboháči žádají o vyšší daně. Čeští mlčí. Zdanění superbohatých je přitom podle světových ekonomů jediný způsob, jak zastavit rostoucí oligarchizaci, která dnes dopadá na každého.
Opozice se pustila do novely zákona o veřejných rozpočtech, vadí jí dluhy. Důležité ekonomické otázky ale vynechává stejně jako vláda.
Ve Velké Británii požadují milionáři vyšší daně. „Můžeme si to dovolit,“ napsali premiérovi například Gary Lineker, Brian Eno nebo Richard Curtis.
Vláda chce utrácet více, opozice taky, ale jen když zrovna vládne. Možná by tady mohly najít jakýsi společný zájem.
Ministr financí dodnes nezjistil, odkud se berou ve státním rozpočtu peníze a proč jich v tom našem tolik chybí.
Návrh PAQ Research, který by měl zmenšit nerovnost v odvodech mezi vysokopříjmovými OSVČ na straně jedné a těmi nízkopříjmovými a zaměstnanci na straně druhé, se setkal s velkým odporem.
Zdanění miliardářů představuje snadnou cestu k stabilizaci státních výdajů. Nedostatek politické vůle je důkazem slabosti vlád.
Daň pro superbohaté je posledním tahákem Zelených před blížícími se volbami do europarlamentu.
Banky hlásí rekordní zisky. Platit vyšší daně nechtějí, veřejnosti hrozí zdražením poplatků a zaměstnancům vyhazovem.
Spíš než o fakta se debata o zdanění v Česku opírá o politické pozice a názory.
Stát nemá peníze, protože je nevybírá. Ekonomika a inflace roste, reálné příjmy klesají, ukazuje studie institutu IDEA.
K řešení problémů dnešního rentiérského kapitalismu a ohrožení ekosféry je zapotřebí celá řada nových nástrojů.
Křetínský nás potřebuje pouze ke ždímání peněz. V případě problémů hodí český stát přes palubu a začne parazitovat na jiném.
Zvýšení daně z nemovitosti by mohlo mírnit krizi bydlení i majetkové nerovnosti, které škodí ekonomice. Česká politická scéna je však zvyklá jej odmítat.
Většina západních zemí má progresivní systém zdanění a má pro to dobré důvody. Česká debata s daňovou progresí naopak zachází jako s utopií. Jak jsme se do této situace dostali a co je s tím možné dělat?
Spojené státy mají daleko komplikovanější daňovou historii, než by se mohlo zdát. Velkou část 20. století patřily k světovým lídrům v daňové progresi.
Daňové soustavy jednotlivých zemí odrážejí také hodnoty společnosti. Jak se přístup k daním vyvíjel od poválečného formování sociálních států do současnosti? A co o Česku říká jeho daňový systém?
Pod záminkou zjednodušení administrativy při výběru daní od živnostníků Stanjura takřka osvobozuje od jejich placení hrstku těch nejvýdělečnějších.
Českem už roky zmítá velká krize bydlení. Její skutečné řešení ale neleží pouze v deregulaci výstavby a větším počtu bytů na trhu. Je třeba i danit, aby bydlení nebylo jen investicí.
Rozhovor s ekonomem z think tanku IDEA o daních v Česku, zatížení nízkopříjmových skupin, předvolebním populismu, rodinné politice i daňovém spoluvytváření genderových nerovností.
Vzhledem k výši schodku státního rozpočtu by daňová politika měla být stěžejním tématem nadcházejících voleb. Pravicové strany ale zatím nejsou schopny říct, jak chtějí díry v rozpočtu zalepit.
Za současnou krizí bydlení stojí i postkomunistické nastavení daní. K Západu a blahobytu se přiblížíme je tehdy, zdaníme-li nemovitosti.
Ministryně financí USA chce zavést globální daň z příjmů právnických osob. Mohl by tak skončit přes padesát let trvající závod ke dnu, který pouštěl žilou veřejným rozpočtům a vedl k demontáži sociálního státu na Západě.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš v nedávném rozhovoru pro deník E15 hovořil o zvyšování a zavádění nových daní. Řeči o neomarxismu a bolševismu na sebe nenechaly dlouho čekat.
Progresivní daň z finančních transakcí, která podporuje zaměstnanost, snižuje nerovnost a může sloužit jako podpora určitých příjmových skupin, je jako stvořená pro současnou situaci.
Dlouhodobý výzkum v osmnácti bohatých zemích ukázal nesmyslnost tvrzení, že díky daňovým škrtům pro nejbohatší proteče bohatství i mezi chudé.
Uprostřed krize se koalice ANO, SPD a ODS rozhodla snížit daně a sebrat peníze obcím. Bezesporu je to krok, který vejde do dějin.
Jak došlo pouhým zrušením superhrubé mzdy k jedné z největších daňových změn za mnoho let? O superhrubé mzdě a ekonomickém řešení koronakrize ze strany vlády jsme mluvili s makroekonomem Jiřím Štegem.
Daňové války zatím brání Evropské unii dosáhnout shody a zastavit „závod ke dnu“ v oblasti korporátního zdanění.