Druhá epizoda ekonomického podcastu Montovna se nezabývá ničím menším než prací, respektive pracovním trhem. Pracovní trh tvoří páteř ekonomiky a bezprostředně se týká každého z nás. Přesto se o něm mluví málo, a když už na něj přijde řeč, opakuje se několik zažitých mýtů. V Česku sice rostly po covidu mzdy nejpomaleji v Evropě, ale po příčinách se prakticky nikdo nepídil. Hlavními tématy tohoto dílu tak jsou nízká česká minimální mzda, dopady a důsledky pseudozaměstnávání lidí na IČO, ochrana pracovních míst, flexibilita pracovního trhu, rekvalifikace a dávky v nezaměstnanosti. Došlo i na nové trendy v řešení nezaměstnanosti, které mohou být mnohem účinnější než tradiční kombinace rekvalifikací a nízké podpory.
„Česko vydává na podporu pracovního trhu jedny z nejnižších částek v Evropě, a to i po přepočtu na procenta nezaměstnanosti. Téměř žádné peníze nejdou na rekvalifikace,“ říká v Montovně Linda Kunertová. Podporu v nezaměstnanosti přitom dostává jen čtvrtina nezaměstnaných. „Výdaje na podporu v nezaměstnanosti dosahovaly v minulém roce 15 miliard, zatímco příjmy z pojistného na politiku zaměstnanosti činily 30 miliard,“ doplňuje Jakub Komárek. „Přesto současný ministr Juchelka snižuje dávky v nezaměstnanosti.“
Nižší dávky v nezaměstnanosti vytvářejí na lidi bez práce tlak, protože často nemají dostatečné zdroje, aby si našli práci, která jim vyhovuje. Podíl práce (platů, odvodů a plateb za práci pro OSVČ) na celkovém HDP je přitom v Česku ve srovnání s Německem nízký a v posledních letech navíc mírně klesal. Na nízké úrovni je také celoživotní vzdělávání, což podle Kunertové může souviset i s vysokým podílem lidí pracujících v průmyslu. Novější způsoby boje s nezaměstnanosti se zaměřují na tvorbu pracovních míst na úrovni municipalit. Tento způsob může být krátkodobě nákladnější, ale dlouhodobě má přínos.
V této epizodě si také klademe otázku, kde se vzal mýtus o tom, že růst minimální mzdy povede k růstu nezaměstnanosti. „Vychází to z ekonomické teorie a ten model vůbec nereflektuje realitu,“ říká Jakub Komárek. „Od devadesátých let vznikla řada empirických výzkumů, které prokázaly, že zvyšování minimální mzdy nevede k růstu nezaměstnanosti,“ doplňuje. „Obava ze zvyšování minimální mzdy je u nás obrovská, i když máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii,“ říká Komárek.
Zájemcům o toto téma doporučujeme následující četbu:
Jakub Grossmann, Štěpán Jurajda a Vladimír Smolka: Dopady zvyšování minimální mzdy v letech 2013–2017 na zaměstnanost a mzdy v České republice, IDEA, Národohospodářský ústav AV ČR, 2019
David Card a Alan B. Krueger: Minimum Wages and Employment: A Case Study of the Fast-Food Industry in New Jersey and Pennsylvania, American Economic Review, 1994
Jörg Markowitsch a Ágota Scharle: Towards Zero Long-Term Unemployment in the EU: Job Guarantees and Other Innovative Approaches, Evropská komise, ESF+ Community of Practice on Employment, Education and Skills, 2024
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás