Rozhovor s americkým právním vědcem Lawrencem Douglasem o legalitě války a snahách kriminalizovat válečné násilí.
Na brutální počátky Svátku práce dnes už zapomínáme. Aktivní tehdy byli i čeští socialisté a dělníci. Jejich síla překvapila i Bedřicha Engelse. Co pro nás tento svátek znamená dnes?
Do konce kampaně na knihu Za zdí zbývají už jen dva dny. Přemýšlíte o jejím pořízení? Podpořte její vydání!
Na co navazovala politika po roce 1989 v otázce sociálního státu? A co postsocialistická společnost naopak zavrhla a změnila? O proměnách sociálního státu v devadesátých letech s historikem Jakubem Rákosníkem.
Interaktivní mapa Teplapraha.cz navazuje na stejnojmenného průvodce z roku 2014 a ukazuje, že queer minulost najdeme na každém kroku.
Úspěšná podcastová série Olympijský mýtus vyjde v rozšířené knižní verzi v našem nakladatelství. Knihu si můžete pořídit v předprodeji za zvýhodněnou cenu.
S přicházejícími mrazy se opět vyjevuje, že i kapitalismus má oběti na životech. V novém dílu podcastu Hysterie mapujeme fenomén bezdomovectví v historii i dnes.
Počátek socialistické politiky ve střední Evropě byl výsledkem spolupráce českých a německých dělníků v habsburské monarchii.
Rozhovor s italským historikem Guidem Alfanim o bohatých a jejich měnícím se postavení v průběhu dějin. Současná míra majetkových nerovností podle něj ohrožuje demokracii, jak ji dnes známe.
Snímek režiséra (a vzdáleného příbuzného protagonistů) Tomáše Mašína se nepřiklání ani na jednu stranu pomyslného sporu o skupinu bratří Mašínů.
Bratři o krvavé cestě Josefa a Ctirada Mašínových za svobodou jsou nejlepší jako dynamický akční thriller, v němž dochází k překonávání hranic států i těl. Film je vyprávěn bez hluchých míst, ale i bez hloubky a kontextu.
Před padesáti lety byl násilně odstaven od moci chilský socialistický prezident Salvador Allende. Vystřídala ho diktatura generála Pinocheta. Zničit odkaz prezidenta-mučedníka však nedokázala.
Před padesáti lety Pinochetův vojenský převrat v Chile násilně ukončil socialismus prezidenta Allendeho. Čeho chtěl dosáhnout a proč musel nakonec zemřít?
Politická reprezentace Hradce Králové uvažuje o odstranění dalšího uměleckého „reliktu“ komunistické minulosti. Co nám odstraňování závadných památníků říká o naší současnosti?
Historik Ivan Šedivý se ve své nové knize s názvem TGM. K mytologii první republiky zamýšlí nad vznikem, fungováním a postupným oslabováním kolektivně sdíleného pozitivního obrazu prvního československého prezidenta.
Kristen R. Ghodsee přichází s knihou pěti biografií feministických revolucionářek východního bloku.
V neděli 2. října budou ve Varšavě rozdány nejprestižnější polské literární ceny Nike. Cenu čtenářů proti všem předpokladům získá dokumentární kniha o osudech homosexuálů během druhé světové války a po ní.
Co charakterizuje proudy radikálně levicového hnutí v někdejším Československu? I na to jsme se zeptali historika Jana Mervarta. Přetiskujeme článek z nového čísla A2, jehož hlavním tématem je československá radikální levice.
Rok po smrti antropologa Davida Graebera se objevila kniha, na níž spolu s archeologem Davidem Wengrowem pracovali deset let. Autoři přesvědčivě ukazují, že lidstvo mělo vždy možnost žít jinak.
Z aktuální čísla A2 věnovaného bělohorské bitvě publikujeme esej, který poukazuje na to, že nás při vzpomínání na „potyčku“ z roku 1620 zajímá mnohem více mem národní poroby než skutečná událost.
Legalizaci odborové organizace a práva na stávku před sto padesáti lety na našem území předcházely sociální boje i národnostní spory v rámci socialistického hnutí.
Češi si v roce 1946 zvolili stalinistickou KSČ v relativně svobodných volbách. Dnes si tento mindrák chceme opožděně kompenzovat bořením sochy generála osvoboditelské armády.
Novinář Erik Tabery se ve své knize ptá po smyslu dějin českého národa, postupuje však v mnoha ohledech ahistoricky a minulost převypravuje tak, aby nerušila.
Přetiskujeme rozhovor s americkou historičkou a odbornicí na dějiny Sovětského svazu Wendy Z. Goldman o revoluci, teroru a mechanismech represe a strachu.
Okamurovo zpochybňování romského holocaustu vyvolalo vlnu oprávněné kritiky. Jenže podobně relativizující názory sdílí i řada českých konzervativních historiků a politiků
S historikem Matějem Spurným jsme hovořili o „osmičkových“ výročích, která nás tento rok čekají. Co si z nich můžeme odnést?
Nová kniha publicisty Stanislava Motla mapuje osudy československých interbrigadistů ve španělské občanské válce. Jejich odvážný antifašismus je dodnes inspirující.
S historičkou Kateřinou Čapkovou a romistkou Helenou Sadílkovou jsme mluvili o holocaustu Romů a psaní dějin menšinových společenství.
S německým historikem Thomasem Lindenbergerem jsme mluvili o vyjednávání za komunismu, kritice teorie totalitarismu a Ústavu pro studium totalitních režimů.
Česko zažívá další kolo vyhroceného sporu o tom, kdo a jak smí interpretovat minulost. O výklad dějin se ale bojuje po celém světě.