Společnost Archives – Strana 43 z 187 – Deník Alarm
Sezení na zahrádkách restaurací teď budí obavy, naopak severské trávení času doma se stalo normou. Jak moc se po pandemii promění města, volný čas i pracovní návyky? Budeme víc sami?
Skoro to vypadá, že liberální opozice raději bojuje s mrtvým ruským generálem než s premiérem Andrejem Babišem. Ani jednoho přitom nemůže zvolenými prostředky porazit.
Náš jídelníček není vždy otázkou osobní volby – ovlivňuje ho náš sociální status. Klimatická změna může prohloubit dostupnost potravin pro slabší členy společnosti.
Pandemie koronaviru v Libanonu umocnila nespokojenost s vládnoucími elitami. Země není schopná splácet dluhy a běžní Libanonci přicházejí o úspory. Přes protipandemická opatření se vzedmula nová vlna protestů.
Studentský spolek, čítající zhruba sedm desítek lidí, pravidelně ošetřuje ty nejzranitelnější skupiny ve společnosti. V jejich práci nejde přitom „jen“ o ošetřování bércových vředů.
Klimatická krize vyžaduje radikální proměnu fungování společnosti, která je nepředstavitelná bez omezení spotřeby i výroby. Ke zvládnutí této transformace mohou přispět opatření jako nepodmíněný příjem či zkrácení pracovní doby.
Pravidla nastavená v insolvenčním řízení neberou v potaz skutečnost, že i při oddlužení potřebuje člověk z něčeho žít.
V češtině vychází série esejů Noama Chomskyho z roku 2016, která nemilosrdně kritizuje americkou zahraniční politiku a její praxi porušování mezinárodního práva ve jménu svobody a demokracie.
Kniha Roberta Šlachty a Josefa Klímy obsahuje i kapitolu o levicovém a pravicovém extremismu, která poukazuje na limity celého konceptu extremismu i práce policie v posledních desetiletích.
Na jižní Moravě se nachází unikátní lokalita, která si zaslouží status chráněné krajinné oblasti. Proti tomu se ovšem spojili ti, kdo na lesích jižní Moravy vydělávají. Některým jde o naftu, jiným o dřevo, dalším zase o trofejovou zvěř.
Města kvůli pandemii ztichla. Dá se v nastalém tichu navázat intenzivnější vztah s přírodou?
V posledních dnech druhé světové války bylo v Terezíně popraveno několik desítek členů socialistické odbojové skupiny Předvoj. Připomínat si jeho odkaz se nehodilo komunistickému, ale ani polistopadovému režimu.
Českými médii se úspěšně šíří teorie o tom, že virus SARS-CoV-2 unikl z čínských laboratoří, nebo že tam dokonce vznikl. Nejčastěji o ní mluví molekulární genetička Soňa Peková.
Viktor Orbán vede kampaň proti všem genderovým tématům a krize využil, aby nikomu nemusel skládat účty. Situace trans* lidí se s novým zákonem stává neúnosnou.
Reportérská skupina Voxpot natáčela ve Střední Asii. Sucho zvyšuje napětí v regionu, který je navíc výrazně ekologicky poznamenán už z období Sovětského svazu.
Pasák si v rozhovoru pro média stěžuje, že prostitutky jsou líné a nezaslouží si podporu státu. Ve skutečnosti jsou to většinou matky samoživitelky, které prodávají sex a k tomu mají ještě klasickou práci.
Tvrzení, že „virus nediskriminuje“, je možná atraktivní, ale ve skutečnosti jde o klišé: diskriminují totiž lidé a společnost. Diskriminujeme my.
V Británii se blíží sklizeň. V minulosti se na ní podíleli hlavně lidé z východní Evropy, což ale během současné pandemie není možné. Britové však o práci v zemědělství nemají zájem.
Zveřejňujeme prohlášení apelující na českou vládu, aby přijala opatření, která české společnosti umožní lépe zvládat budoucí krize. Mezi prvními signatáři najdeme Vladimíra Špidlu, Jana Tesaře nebo Annu Šabatovou.
Ve světle současné pandemie se ukazuje, že samotný lidský duch se svými výtvory se chová jako virus. Parazituje na lidském organismu, využívá ho ke svému množení a hrozí mu jeho úplným zničením.
Česká pravice se s dojemnou péčí stará o nejméně ohroženou skupinu obyvatel, a to vlastníky nemovitostí, kteří jsou rentiéry.
Nová doba přináší stará témata. Na akutním nedostatku zahraničních pracovníků se ukazuje, že němečtí zemědělci zavádějí praktiky feudalismu.
Vůdce Severní Koreje náhle zmizel a začalo se spekulovat o jeho smrti. Co by to znamenalo pro další vývoj země?
Spíš než „komunistická“ byla KSČM od devadesátých let nacionalistická a konzervativní strana. Její posun k asociální pravici ale dál pokračuje.
Výsledky několika studií prokazují souvislost mezi vyšším znečištěním vzduchu a většími dopady epidemie koronaviru.
S odchodem Ladislava Hejdánka ztrácíme nejenom celoživotně pevného člověka, ale i vášnivého filosofa, jehož práce spočívala v neustálém zpochybňování a hledání.
Tleskáme hrdinkám v první linii, a přitom zapomínáme, že místo potlesku nebo symbolických gest by potřebovaly, aby jejich práce byla důstojná, bezpečná a dobře zaplacená.
Dokonce i nemateriální práci provází specifický druh únavy a přepracování. Za horizontem nynější krize se však možná rýsuje zcela nová etika práce oproštěná od ubíjejících projevů odcizení.
Na rozdíl od textů, které pouze analyzují, burcuje první český překlad Johna Hollowaye k přemýšlení a polemice o konkrétních podobách antikapitalistické praxe.
Epidemie koronaviru odhaluje krizi péče i hlubší třídní a regionální nerovnosti. Nová evropská strategie ale neposkytuje nástroje, kterými je lze řešit.