utopie

S americkou etnografkou o síle utopického myšlení a nutnosti přiznat si, že ke snaze změnit svět patří i selhání.

Deník Alarm startuje sérii článků na téma současného utopického myšlení. Její součástí budou i rozhovory s Chinou Miévillem, Kristen Ghodsee nebo Deanem Spadem.

Pandemie nám ukázala, že moc technologických gigantů se bude v krizích jen zvyšovat. Dnešní čtení technooptimistické levicové utopie Vynalézání budoucnosti je poznamenáno tím, že byla napsána v předkoronavirové době.

Z nového čísla A2 zveřejňujeme článek o subkultuře, která usiluje o zelenou utopii a přehodnocuje náš vztah k technologiím. V základech solarpunku je zakódována nedůvěra k současným infrastrukturám i přesvědčení, že mohou být lepší.

Na rozdíl od textů, které pouze analyzují, burcuje první český překlad Johna Hollowaye k přemýšlení a polemice o konkrétních podobách antikapitalistické praxe.

Představy o utopické společnosti není nutné nechávat nedohledné budoucnosti. V myšlení i praxi se dají konkrétní utopie rozvíjet už dnes.

Přiznejme si upřímně: pokud neomezíme spotřebu jako takovou, nelze naši snahu zamezit klimatickým změnám brát vážně.

O výstavě Bydlet spolu, která se věnuje fenoménu kolektivních domů, jsme mluvili s jejími autory Lenkou Kužvartovou a Hubertem Guzikem.

Martin Urza nás v utopii o anarchokapitalismu přesvědčuje, že stát je zlo a volný trh dobro. Jako by zaspal minulých třicet let.

Program ANO navazuje na Babišovu knížku O čem sním, když náhodou spím, která vyšla na začátku prázdnin. Jeho vize jsou opět plně efektivní.

Nepodmíněný základní příjem nemusí vůbec být rovnostářským řešením. Záleží, kdo si tuto myšlenku přivlastní.

Exkluzivní rozhovor s chorvatským filosofem Borisem Budenem o konci postkomunismu a utopiích.

Monografie architektonického a urbanistického experimentu ze severu Čech odhaluje destruktivní aspekty socialistické utopie i myšlenkovou bezvýchodnost dneška.

Přitakání experimentu v podobě nepodmíněného základního příjmu je zásadním rozhodnutím naší doby.

Slavoj Žižek analyzuje takzvanou uprchlickou krizi. Kritizuje xenofobní populismus, ale i pokrytectví levicových liberálů. Ani jedno nevede k řešení problému.

Po konci velkých vyprávění a utopismu přichází na scénu hlásání konce světa, Evropy či Západu na tisíc způsobů. Stačí si vybrat.

Rozhovor se starostou španělského „komunistického“ městečka Juanem Manuelem Sánchezem Gordillem.

Libor Malý je další český miliardář, který chce obrátit kapitalismus k lepšímu. Jeho projekt se však pravděpodobně stane pouhým kosmetickým doplňkem panujícího systému.

Španělská obec Marinaleda je od sedmdesátých let mnohými považována za centrum usilovného boje o uskutečnění utopie v praxi.