architektura
S autory knihy DEVADE Matějem Beránkem a Adélou Vaculíkovou o chybějící reflexi transformační dekády a odkazu, který nám zanechala.
Kniha Ohrožené druhy mapuje stavby z let 1945 až 1989, které nenávratně zmizely z veřejného prostoru nebo hrozí, že budou zbourány.
V dnešním díle podcastu Pay Gap se autorky opět věnují postavení žen v některém konkrétním oboru, tentokrát v architektuře.
Přišli jsme o Transgas, ústřednu v Dejvicích či Hotel Praha. Přijdeme v budoucnu i o Pragerovy kostky? Jejich osud je nyní díky Radě hlavního města nejasný.
S rapperem a propagátorem československé poválečné architektury o objevování skvostů a pokusu změnit mezi veřejností úhel pohledu na známé stavby.
Film Architektura ČSSR 58–89 navazuje na seriál a knihu. Poválečné stavby odmítá romantizovat, ale zároveň je zbavuje ideologizace.
S tvůrci oceňovaného podcastu Alžbětou Žabovou, Petrem Burešem a Jonášem Richterem hovoříme o architektuře rané transformace a jejím odkazu.
Architektonicky cennému výdechu z metra na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad, který je dílem sochaře Petra Šedivého, hrozí zbourání.
Kulturní dům Repre v Mostě čeká kontroverzní rekonstrukce. O jejích dopadech i hodnotě brutalistní architektury s jedním ze zakladatelů petice SOS Repre a studentem architektury Martinem Trávníčkem.
Kurátorky Petra Hlaváčková a Nicole Sabella připravily výstavu na odvážně interdisciplinárním poli. Osvobozený prostor: Péče – architektura – feminismus v Galerii města Bratislavy je kritickým, ale nadějeplným průvodcem feministických praktik v navrhování žitého prostředí.
Nedávno byla u Masarykova nádraží zkolaudována kontroverzní stavba skupiny Penta. Celé roky se vedou spory, jestli svým designem do centra Prahy patří. Podstata problému je ale někde úplně jinde – při jejím povolování nebyly dodrženy zákony.
Proč by euforie po zvolení nového prezidenta Petra Pavla neměla přehlušit debatu o tom, koho si nová hlava státu vybírá za spolupracovníky – a to včetně architekta.
Patnáct let poté, co se v Praze nepovedlo postavit knihovnu přezdívanou chobotnice, starosta východočeského Náchoda Jan Birke (ČSSD) zamýšlí postavit Kaplického vilu Platýz.
Ačkoliv má funkcionalistická stavba na pražském Žižkově status památky, majitelé ji plánují změnit k nepoznání. Po posledním rozhodnutí ministerstva není jisté, zda se jejich záměru podaří zabránit.
Národní galerie Praha vyhlásila projekt o pracovních podmínkách architektů a architektek vítězem soutěže o účast na 18. bienále architektury v Benátkách 2023.
Současná kvalitní architektura by měla být promyšlená s ohledem na klimatickou změnu. Návrh nové pražské filharmonie nás v tomto ohledu nechává přešlapovat v minulosti.
Přinášíme druhý díl minisérie o historii družstevního bydlení v období socialistického Československa. Jak se vyvíjel tento typ bydlení od šedesátých let a jaké nároky na družstevníky i architekty kladl?
Třicet profesorů, profesorek a dalších akademiků podepsalo otevřený dopis ministru kultury proti připravované přestavbě funkcionalistické budovy od architektů Havlíčka a Honzíka.
Podcast Bulvár s kurátorkami Irenou Lehkoživovou a Barborou Špičákovou o problému skladů v krajině, investičních nemovitostech, gentrifikaci Karlína i důležitosti přechodů pro chodce.
Developeři i někteří plánovači se delší dobu snaží vytvořit dojem, že UNESCO Prahu jen omezuje. Ve skutečnosti není Praha sešněrovaná žádnými předpisy – pouze českými normami a dokumenty.
Případ nelegálně bourané vily v Brně ukazuje na širší problém památkové ochrany ve městě a na bezskrupulózní dravost developerů. Může Brno přijít o své renomé města s bohatou a vytříbenou architekturou?
S historikem architektury Rostislavem Šváchou jsme hovořili o problémech v Institutu plánování a rozvoje, odpovědnosti architektů, odporu k poválečné architektuře i budovách, o něž jsme přišli.
Na Praze 1 by na piazzetě pojmenované podle Miloše Formana měla vyrůst třípodlažní prosklená budova. Proti výstavbě se postavila místní občanská iniciativa.
Areál plaveckého stadionu v pražském Podolí byl v prosinci prohlášen za kulturní památku, a získal tak památkovou ochranu.
Žižkovská budova Všeobecného penzijního ústavu, později známá jako Dům odborových svazů a dnes jako Dům Radost, je dílo evropského významu. Jeho přestavba je z architektonického hlediska katastrofická.
Architektonické soutěže by se neměly stávat fíkovým listem pro urbanisticky nevhodné projekty, které negativně zasahují do charakteru měst.
Z výzkumné zprávy doprovázející tematické číslo časopisu ERA21 vyplývá, že mladí architekti u nás většinou pracují ve švarcsystému. Jako problém to pociťují především ženy.
Architekti z Východního bloku se podíleli na řadě projektů v zemích Třetího světa. Jak taková spolupráce probíhala? Nejen o tom jsme mluvili s historikem architektury a urbanismu Łukaszem Stankem.
Debata o územním plánování v Mostě ukazuje, že zájem Mostečanů o podobu veřejného prostoru sílí. Město však od potřebných změn dává ruce pryč.
Nové příklady ikonické architektury neznamenají pro dnešní města jen příležitost zbohatnout, ale také povinnost promýšlet jejich negativní dopady.