škrty | Deník Alarm
Na současném přístupu vlády k ukrajinským uprchlíkům se projevuje dlouhodobá tendence vládnoucích vrstev trestat za každých okolností chudé.
Podle ministra financí nemusí děti vědět, kdy byla Zlatá bula sicilská. Musí umět přemýšlet. K tomu jim má pomoci méně učitelů.
Vláda zatím jede podle plánů ministra financí za ODS. Vydrží to koaliční partneři navěky?
Daně byly sníženy už loni a nyní se politici chystají „šetřit“. Země nadále zůstane levnou montovnou a volby na tom nic nezmění.
Po snížení daní nevyhnutelně přicházejí škrty ve veřejných službách. Doplatí na ně nejen chudší lidé, ale i chudší kraje – jako první je na řadě Ústecký.
Rozhovor s Lazarosem Karaliotasem, sociálním geografem, který zkoumá městskou politiku a sociální hnutí v Řecku.
Kniha Philippa Thera popisuje proces vzniku kapitalismu v postkomunistických zemích.
Rozhovor s britským antropologem a politickým geografem Davidem Harveym.
Vyspělé země stále hrají ve světě roli rozhodčích. Ovládají celkovou finanční, ekonomickou a institucionální infrastrukturu.
Řecké návrhy ohrožovaly evropský konsenzus ohledně rozpočtových škrtů, zatímco ty britské pokračují v logice osekávání práv pracujících.
Těžké hospodářské problémy Finska ukazují, že eurozóna je nefunkční projekt. Proč se do něj tolik hrneme?
Příčinou současných evropských problémů je kombinace společné měny a chybějící politické unie.
Tradičně silné antiautoritářské hnutí v Řecku mělo na pár let spojence v parlamentní straně. Syriza však nenaplnila jeho očekávání.
Přinášíme odpověď Martina Hekrdly na polemiku Jakuba Horňáčka. Jak je to vlastně s Řeckem, Syrizou a dnešní levicí?
Staronoví dozorci nad Řeckem pokračují v katastrofální a neplodné politice. Proč to dělají?
Přestože se Řekové posledních pět měsíců statečně bránili politice austerity, bez podpory z jiných zemí byla jejich aktivita odsouzena k porážce.
Poslední vývoj situace kolem řeckých dluhů začíná jasně ukazovat, že Evropa je mnohem více oligarchickou než demokratickou strukturou.
Alternativa k řecké kapitulaci existuje. Předkládáme zkrácenou verzi plánu Levé platformy, který byl poprvé zveřejněn na plenárním zasedání poslanců Syrizy.
Řecká společnost odmítla pokračování politiky austerity, přesto ale nechce opustit eurozónu. Co může z takové situace vzejít?
Pět vlivných ekonomů varuje německou kancléřku Merkelovou: „Historie si vás bude pamatovat podle toho, jak se nyní zachováte.“
Vyhrocená situace kolem Řecka jasně ukazuje, jak snadno lze udělat z obětí viníky.
V sobotu 27. června řecký premiér vyzval občany, aby v referendu odmítli návrhy evropských institucí na ekonomický restart země. Přetiskujeme jeho projev.
Stávka ve francouzských veřejnoprávních médiích ukazuje, že ani levicové vlády už kulturní sektor nehodlají bránit jako dřív.
Umělá podpora učňovských oborů je v rozporu se zájmy celé společnosti. Také akademici ovšem na svou společenskou odpovědnost rezignují.
Mělo by Řecko opustit eurozónu, anebo je pro něj lepší vydat se cestou kompromisů?
Vyjednávání Řecka se zbytkem eurozóny svědčí o tom, že německé stanovisko v této věci ztrácí kontakt s evropskou realitou.
Údajná řecká krize je ve skutečnosti výsledkem systémového selhání evropských bank. Proč o něm nic nevíme?
Evropská centrální banka chce požadavky řecké vlády zaříznout hned na počátku. Těžit z toho mohou hlavně euroskeptické strany.
Nesplnitelnou a nereálnou politikou se řídí evropští lídři, a nikoli řecká Syriza.