Práce | 3. stránka | Deník Alarm
Poslanec za ANO Pavel Juříček chce prosadit, aby lidé mohli pracovat v některých případech až šestnáct hodin denně. Ve svém návrhu operuje dobrovolností takové práce, ta je ovšem zcela iluzorní.
Rozhodnutí čínského soudu rozvířilo debatu o hodnotě ženské domácí práce. Soud muži nařídil, aby své bývalé ženě zaplatil kompenzaci v hodnotě téměř 170 tisíc korun.
Testování by se měly účastnit až dvě stovky společností, jejichž zaměstnanci budou mít kratší pracovní dobu, ale nesníží se jim mzdy.
Jak se koronavirový rok promítl do oblasti kultury a umění? Jak hledat společné zájmy v zájmově roztříštěné kulturní obci? Jak proměnit čekání v akci?
Částečný lék na problémy spojené s izolací lidí nakažených covidem by mohly přinést vyšší standardy pracovních podmínek, které se snaží prosazovat ministryně práce a sociálních věcí.
Zveřejněná data o počtech nakažených podle povolání ukazují, že se virus nejvíce šíří v průmyslové výrobě, školách nebo sociálních zařízeních.
Zkrácení pracovní doby může pomoci životnímu prostředí. Idea má ale svá úskalí, opatření by musela doprovázet ekologické daně i další změny.
Analýza Centra pro společenské otázky dokládá, že pandemie ekonomicky nejvíce dopadla na lidi v tzv. prekérních pracích – osoby pracující na dohody, OSVČ a ty, kdo skládají příjmy z více zdrojů.
Hostem dvacátého šestého pokračování podcastu Kolaps byla socioložka Zuzana Uhde. Hovořili jsme o všeobecném základním příjmu.
Během britské hospodářské krize v sedmdesátých letech vyvinuli zaměstnanci společnosti Lucas Aerospace, kterým hrozilo propouštění, koncept sociálně užitečné práce. Nyní uzrál jeho čas.
Stávkující zaměstnanci požadují zvýšení platů i lepší pracovní podmínky. Kvůli včerejší blokádě dvou vjezdů do skladiště Amazonu ve Vratislavi musela zhruba stovka nákladních vozů čekat až tři hodiny.
Hovořili jsme s Martinem Karlíkem, který kvůli pandemii přišel o část výdělků. Aktuálně rozváží po Praze jídlo pro jednu z firem, jež dodává pracovníky společnosti Dáme jídlo.
Už druhá odborná škola v Česku chce připravovat pracovníky pro fastfoody.
Česká vláda se snaží bojovat s ekonomickými dopady pandemie pomocí masivního zvýšení veřejných výdajů. Tato práce může skončit nezdarem. Existuje způsob, který by to mohl změnit: program „zaměstnavatel poslední instance“.
Zakladatel spolku Cizinec není otrok Jaroslav Čepa se zasazuje o to, aby pracovní agentury lidem z Ukrajiny vyplácely mzdu. A i když mu někdo zapálil auto, slaví první úspěchy.
Současná krize může posílit stávající neblahé trendy v globální ekonomice. Zároveň ale poskytuje příležitost k diskusi a promýšlení předpokladů, na nichž ekonomika a práce v současnosti stojí.
Nadcházející krize výrazně zvýší počet exekucí. Současný exekuční řád ale neumožňuje dlužníkům situaci efektivně řešit. O novele by se mělo jednat ve sněmovně.
Podle premiérky Jacindy Ardern by flexibilnější pracovní podmínky zvýšily produktivitu i domácí turismus. Čtyřdenní pracovní týden by lidem mohl také umožnit lépe sladit pracovní a rodinný život.
V Británii se blíží sklizeň. V minulosti se na ní podíleli hlavně lidé z východní Evropy, což ale během současné pandemie není možné. Britové však o práci v zemědělství nemají zájem.
Nová doba přináší stará témata. Na akutním nedostatku zahraničních pracovníků se ukazuje, že němečtí zemědělci zavádějí praktiky feudalismu.
Tleskáme hrdinkám v první linii, a přitom zapomínáme, že místo potlesku nebo symbolických gest by potřebovaly, aby jejich práce byla důstojná, bezpečná a dobře zaplacená.
Dokonce i nemateriální práci provází specifický druh únavy a přepracování. Za horizontem nynější krize se však možná rýsuje zcela nová etika práce oproštěná od ubíjejících projevů odcizení.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček navrhl poslat vysokoškoláky na pole. Chybou jeho plánu je jen to, že jim to nemůže nařídit.
Protlouct se během protipandemických opatření je pro mnohé OSVČ takřka nemožná věc. Vládní pomoc nemusí vůbec stačit.
Legalizaci odborové organizace a práva na stávku před sto padesáti lety na našem území předcházely sociální boje i národnostní spory v rámci socialistického hnutí.
Přinášíme deník pěvkyně, která ze dne na den přišla o práci, a tak nastoupila jako prodavačka do jednoho pražského supermarketu – i proto, aby byla užitečná. Jak vnímá svět od pokladny Penny Marketu?
Továrny se stovkami pracovníků vyrábějí často ještě víc než normálně. Odstávka výroby v zasaženějších zemích vytváří tlak na české provozy.
Pro celou řadu živnostníků, zejména z takzvaných kreativních profesí, jsou opatření vlády na pomoc OSVČ úplně k ničemu.
Koronavirus představuje zátěž pro pracující, ať už jde o zdravotníky nebo uklízeče, kteří přímo bojují s infekcí. Řada těchto pracovníků nemá právo na nemocenskou. Hrozí tak, že budou pracovat i přes hrozbu šíření viru.
O šestihodinové pracovní době se u nás ani nedebatuje. Místo toho donekonečna omíláme mantry o málo soběstačných zaměstnancích, kteří každou nemoc jen simulují.