Rada Evropy a Evropský parlament přijaly směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Ta by měla zlepšit pracovní podmínky lidí, kteří pracují prostřednictvím digitálních platforem v členských státech Evropské Unie. Týká se to profesí, jako jsou kurýři nebo řidiči, ale třeba i takzvaných clickworkerů.
Směrnice by měla zprůhlednit využívání algoritmů při řízení lidských zdrojů a zajistit, aby automatizované systémy byly monitorovány kvalifikovanými pracovníky a aby pracovníci měli právo napadnout automatizovaná rozhodnutí. Měla by rovněž určit zaměstnanecký status osob pracujících pro platformy, což jim umožní požívat veškerá pracovní práva, na která mají nárok. Členské státy ve svých právních systémech zavedou právní domněnku zaměstnanosti, která se uplatní v případě zjištění určitých skutečností svědčících o kontrole a řízení.
Idea regulovat pracovní trh digitálních platforem vychází z přesvědčení, že jakkoliv taková práce sice může poskytovat příležitosti ke snazšímu vstupu na trh práce, získání doplňkového příjmu z vedlejší činnosti nebo využívání určité flexibility při organizaci pracovní doby, je zároveň vzhledem k tomu, že se jedná často o doplňkovou práci, málo placená. Práce, kterou lidé vykonávají prostřednictvím platforem, se rovněž rychle vyvíjí, což vede k novým obchodním modelům a formám zaměstnání, na které se někdy stávající systémy ochrany nevztahují.
Podle architektů směrnice je proto důležité zajistit lidem, kteří skrz platformy pracují, odpovídající záruky bez ohledu na povahu smluvního vztahu. „Práce prostřednictvím platformy může zejména vést k nepředvídatelnosti pracovní doby a stírat hranice mezi pracovněprávním vztahem a samostatnou výdělečnou činností a mezi povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců. Nesprávná klasifikace statusu zaměstnance má pro dotčené osoby následky, jelikož pravděpodobně omezí jejich přístup ke stávajícím pracovním a sociálním právům. Vede rovněž k nerovným podmínkám vůči podnikům, které své pracovníky klasifikují správně, a má důsledky pro systémy pracovních vztahů členských států, jejich daňovou základnu a rozsah a udržitelnost jejich systémů sociální ochrany. Ačkoli se tyto problémy netýkají jen práce prostřednictvím platformy, jsou v ekonomice platforem obzvláště akutní a naléhavé,“ píše se ve směrnici. Směrnice upozorňuje na to, že se někteří lidé pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem potýkají se špatnými pracovními podmínkami a nedostatečným přístupem k sociální ochraně. To se týká zejména osob, které jsou vedeny jako OSVČ, ale jde v jejich případě o špatnou klasifikaci. V Česku je tento vztah nazýván švarcsystémem. Tito lidé nemají ani práva a ochranu vyplývající z vnitrostátních a unijních pracovněprávních předpisů, které mají zaměstnanci, ani autonomii a silnější pozici na trhu práce, kterou má řada osob skutečně samostatně výdělečně činných.
Podle odhadů pracuje prostřednictvím platforem přibližně 28 milionů lidí. Má se za to, že 22,5 milionu z těchto osob je správně klasifikováno buď jako zaměstnanci, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné (posledně jmenovanými je naprostá většina z nich). 5,5 milionu z celkového počtu 28 milionů osob však může být vystaveno riziku chybné klasifikace. Chybná klasifikace postavení v zaměstnání při práci prostřednictvím platformy byla předmětem více než 100 soudních a 15 správních rozhodnutí v celé EU.
„Nad některými lidmi vykonávají platformy, jejichž prostřednictvím pracují, určitou míru kontroly – používají algoritmy k přidělování úkolů, monitorování, dohledu, hodnocení a vyvozování důsledků, které mají dopad na další práci nebo odměnu. Toto ,algoritmické řízení‘ může mít negativní dopad na některé jejich pracovní podmínky a na riziko jejich chybné klasifikace, protože může jejich podřízenost skrýt za komplexní digitální strukturu,“ uvádí se v směrnici.
Cílem směrnice je konkrétně zajistit, aby osoby pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem měly – nebo mohly získat – správné právní postavení v zaměstnání podle jejich skutečného vztahu s takovými platformami a aby získaly přístup k příslušným pracovním právům a právům na sociální ochranu. Dále je jejím cílem zajistit v kontextu práce prostřednictvím platformy spravedlnost, transparentnost a odpovědnost při algoritmickém řízení, a nakonec zvýšit transparentnost, sledovatelnost a informovanost o vývoji v oblasti práce prostřednictvím platformy a zlepšit prosazování platných pravidel pro všechny osoby pracující prostřednictvím digitálních pracovních platforem, včetně těch působících přeshraničně.
Směrnice vstoupí v platnost po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Členské státy pak budou mít dva roky na to, aby ustanovení směrnice začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů.
Text vyšel s podporou Friedrich-Ebert-Stiftung.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás