Německým Spolkový úřad pro politické vzdělávání vydal sociologickou analýzu, která hodnotí životní podmínky v současném Německu. Zpráva, která byla zhotovena ve spolupráci se Spolkovým statistickým úřadem, Berlínským vědeckým centrem pro sociální výzkum a Spolkovým institutem pro výzkum populace, mimo jiné zkoumá pracovní podmínky lidí v rámci home officu nebo ženskou neplacenou práci.
Zpráva upozorňuje, že za posledních pět let došlo v Německu k výraznému nárůstu počtu dohod o práci z domova. Před pandemií koronaviru v roce 2019 pracovala z domova jen přibližně šestina (16 %) zaměstnanců na základě zaměstnanecké dohody a více než čtvrtina zaměstnanců (28 %) bez dohody. Oproti tomu v roce 2023 pracovalo z domova na základě dohody přibližně 38 % zaměstnanců a bez dohody pouze 11 %.
Co se týče duševní pohody, zaměstnanci, kteří pracovali z domova, uváděli častěji tlak na termíny nebo výkon, nutnost multitaskingu a nutnost přerušit práci než zaměstnanci, kteří z domova nepracovali. Tyto stresové faktory se silněji dotýkaly zaměstnanců, kteří pracovali v rámci home officu bez zaměstnanecké dohody. Zaměstnanci, kteří pracovali v home officu, také měli častěji delší pracovní dobu: 17 % lidí pracujících bez zaměstnanecké dohody mělo nadstandardně dlouhý pracovní týden (tedy více než 48 pracovních hodin týdně) oproti 11 % zaměstnanců, kteří pracovali z domova na základě dohody, a 8 % zaměstnanců, kteří z domova nepracovali. Na druhé straně zaměstnanci, kteří z domova nepracovali, byli před prací častěji odpočatí (56 %) a lépe se dokázali od práce oprostit (52 %) než ti, kteří byli v home officu.
Zpráva ukazuje, že při práci z domova bez dohody byla pracovní intenzita výrazně vyšší (zaměstnanci častěji zažívali tlak na termíny nebo výkon) a naopak podmínky pracovní doby horší (zaměstnanci častěji hlásili dlouhou pracovní dobu a zkrácené doby odpočinku). Také možnosti vyjednávání těchto zaměstnanců byly omezenější, zejména co se týkalo vlivu na to, které dny zaměstnanec mohl pracovat z domova.
Zaměstnanci těžili z výhod home officu především tehdy, pokud disponovali dohodou se svým zaměstnavatelem a mohli sami ovlivnit, které dny budou pracovat z domova. Za těchto okolností zaměstnanci uváděli nejen lepší pracovní podmínky a vyšší spokojenost s prací, ale také větší pocit psychické pohody. Analýza mimo to ukázala, že mezi zaměstnanci rostla touha po možnosti práce v home officu. Ve firmách, které disponovaly odbory, přitom byla výrazně více rozšířena práce z domova na základě dohody.
Text vyšel s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás