V Sasku-Anhaltsku drtivě vyhrála zemské volby Alternativa pro Německo. V Izraeli ministr sdílel AI video koncentračního tábora pro Palestince. Lze mluvit o nástupu fašismu?
Události posledních týdnů ukazují, že současná vláda se bude snažit zničit jak kulturu, tak celou občanskou společnost, která by k ní mohla být kritická. Fašistický populismus bere lidem peníze i budoucnost a nenabízí vůbec nic.
Krajní pravici posledních let nedefinují symboly minulých režimů, ale normalizace dřív potlačovaných emocí. Postmoderní fašismus přichází jako ironie, sexualizované potěšení z dominance a rozkoš z ubližování slabším.
Popové kapely využívají estetiky fašismu od sedmdesátých let. Pohybují se přitom na hraně subverzivity a svůdnosti. Není už ale tento typ provokace mrtvý?
První díl bestselleru Antonia Scuratiho o fašistickém diktátorovi Benitovi Mussolinim popisuje, jak fašismus převzal moc v meziválečné Itálii.
Lukašenkův režim je podle spisovatele Maxe Ščura zvláštním typem fašistického zřízení. Opírá se totiž o sovětský nacionalismus a představuje násilím udržovaný skanzen někdejší imperiální mocnosti.
Některé proudy environmentálního hnutí v sobě mohou obsahovat kromě lásky k přírodě i vyhrocený antihumanismus. Hlubinný ekolog Pentti Linkola byl představitelem právě takového myšlení.
Francouzský fotbalista Olivier Ntcham oslavou svého gólu podle španělského serveru Marca upozornil na nepřijatelné chování italských fanoušků z poslední doby a jejich uctívání diktátora Mussoliniho.
Nebojme se veřejně projevovaných názorů, které míří k zákazu potratů. Mnohem nebezpečnější totiž je, dějí-li se změny zákonů bez pozornosti veřejnosti.
Rakouská vládní koalice konzervativců s extremisty, která tento týden skončila skandálem, vypovídá o dnešní situaci v Evropě víc než moskevské kampaně.
Ne že by volby mohly něco změnit. Mohou však zobrazit změny, k nimž už došlo: vzestup autoritářských blíženců v Evropě.
Brazilským prezidentem se stal fašista. Obnoví se v Latinské Americe tradice Arpilleras, tapisérií subverzivně znázorňujících útlak a zločiny nedemokratického režimu?
Rozhovor se sochařem, pedagogem a výzkumníkem Pavlem Karousem o tom, zda existuje apolitické umění a jaká je u nás tradice angažovaných tvůrců.
Jaký byl původní význam proslulého amerického snu? A co má Trumpovo heslo America First společného s americkým rasistickým hnutím?
Učitel z Banské Bystrice se stal hlavní postavou slovenského nacionalismu. Co je zač a co si o něm myslí obyvatelé jeho rodného kraje?
Publikujeme text ruské novinářky, která popisuje plíživý nástup diktatury a její metody zastrašování, disciplinace a represe.
Demokracie znamená hájit svobodu i pro ty, kteří dnes stojí mimo náš přirozený okruh.
Rozhovor s Janem Gebertem, režisérem dokumentárního snímku Až přijde válka o paramilitární organizaci Slovenskí branci.
Rozhovor s reportérem Stanislavem Motlem o československých interbrigadistech ve španělské občanské válce, strachu z historie a naší novodobé ztrátě paměti.
Dnešní krize ve Španělsku probouzí nacionalistické nálady. Dokáže jim čelit levicové hnutí?
Italský teoretik rezignoval z rady celoevropské organizace DIEM25. Demokracie podle něj není v Evropě možná.
Na konci února skončila ve Slovenské národní galerii výstava vizuálního umění z období Slovenského štátu 1939–1945 nazvaná Sen x skutočnosť.
Rostoucí vliv neofašismu na Slovensku zastaví jedině politické řešení jeho sociálních a ekonomických příčin. Neustálý boj proti jakémukoli „extremismu“ je kontraproduktivní.
Nacionalisté se dojemně bratří napříč Evropou, neboť mají v EU společného nepřítele. Co by se ale stalo, kdyby jejich snahy byly úspěšné?
Ještě nikdy lidé neměli možnost sledovat svůj vlastní pád v takové rychlosti a být o něm tak dobře informovaní.
Rozhovor s Gáspárem M. Tamásem o maďarském protiimigračním referendu.
Evropu dnes nedrží pod krkem mohamedáni a Rusové, ale evropští elitáři s demokratickou ideologií a evropský „lid“ vzhlížející k autokratům.
Liberálové se diví výskytu „rudých“ na antifašistické demonstraci. Je-li tu něco k podivení, pak jen to, že svoboda ještě nezahynula.
Ať už se to někomu líbí, či ne, boj proti fašismu je vždy bojem politickým.