Na závěr seriálu o česko-izraelských vztazích si shrneme, co lze z jejich historie vyvozovat a v čem spočívá úskalí těchto nadmíru pozitivních vztahů.
Zveřejňujeme otevřený dopis ministrovi zdravotnictví. Antropoložka a analytička veřejných politik Lucie Trlifajová, která onemocněla covidem, v něm popisuje, jak špatně informovaná během nemoci byla.
Vlivné hlasy v médiích a na sociálních sítích se snaží vyvolat dojem existence zákeřné revizionistické kliky v akademické historiografii. Podobná obvinění zaznívala i při nástupu „normalizace“.
Systém sociální pomoci, který v Česku nefunguje jako trampolína, ale naopak dostává lidi na sociální dno, je přímo odpovědný za zneužívání dávek.
Nedostatek personálu, nízké mzdy, práce na hranici legality i etiky, upadající péče v regionech. I to je dnešní tvář českého zdravotnictví.
Ve čtvrtém díle seriálu o česko-izraelských se podíváme na poměrně nedávnou minulost a také na to, jak si Češi Blízký východ romantizují.
Česká média si často vystačí s jedním, maximálně dvěma zdroji. Před kvalitou preferují rychlost.
S Petrem Zemanem z hnutí Praha sobě jsme mluvili o kontroverzním projektu skupiny Penta na přestavbu okolí Masarykova nádraží.
Nezisková organizace Arnika vydala publikaci, která se věnuje vlivu spotřeby na emise skleníkových plynů a vypočítává ekologickou stopu našich domácností.
Z výzkumné zprávy doprovázející tematické číslo časopisu ERA21 vyplývá, že mladí architekti u nás většinou pracují ve švarcsystému. Jako problém to pociťují především ženy.
Knižní prvotina mladé autorky je v současné české próze ojedinělým pokusem mluvit o problémech dnešního světa.
Fotit se s úsměvem vedle šéfa neonacisté strany už je v současném Česku součást koloritu.
Ochranu osob, které se rozhodnou oznámit neetické nebo nelegální chování ve firmách a úřadech, by měl řešit nový zákon. Podle kritiků je však nepřehledný a nezajišťuje anonymitu oznamovatelů.
V září opožděně proběhne letošní ročník Respect Festivalu, na němž se již tradičně propojí world music s experimentální hudební produkcí.
Obyvatelé ostravské kolonie Bedřiška uspořádali druhý ročník akce Barvy Bedřišky. Už čtvrtý rok bojují o přežití. Největším problémem je trvalá nejistota.
Podobně jako za první republiky sehrál klíčovou roli T. G. Masaryk, po roce 1989 byl určující osobou Václav Havel, který je tématem třetího dílu seriálu o česko-izraelských vztazích.
Feministická talkshow Kvóty se po koronavirové pauze vrací. Hostkou nového dílu je Johanna Nejedlová, tématem domácí násilí a Istanbulská úmluva.
Zakladatel spolku Cizinec není otrok Jaroslav Čepa se zasazuje o to, aby pracovní agentury lidem z Ukrajiny vyplácely mzdu. A i když mu někdo zapálil auto, slaví první úspěchy.
Česká republika dlouhodobě vyváží zbraně netransparentním způsobem. I proto je nyní zmatek v tom, jak se v Bělorusku ocitly české granáty, kterými diktátor Lukašenko potlačuje demonstrace.
Další díl reportážní série Rok nula se věnuje učňovskému školství. Zatímco v centrech, jako je Praha nebo Brno, roste počet vysokoškoláků, na periferiích se ve školství projevují neblahé trendy posledních dekád.
V Bohumíně došlo k největší masové vraždě od roku 1989. Politické ani mediální reakce však závažnosti situace neodpovídají.
Průkopnická monografie antropologa Filipa Herzy zkoumá výstavy tělesně odlišných lidí v 19. a 20. století a odhaluje vývoj globalizované masové kultury i českou koloniální fantazii.
Studentka FAMU organizuje v rámci své absolventské bakalářské práce freeshop školních pomůcek pro rodiny, pro něž nástup dětí do školy představuje finanční zátěž.
Politička a aktivistka Luisa Landová-Štychová kritizovala řadu aspektů politiky KSČ, a přesto zůstávala loajální. Její příběh ukazuje, jaké protiklady se spolu utkávaly v každodenní realitě českého stalinismu.
O tom, že Praha doplácí nejen na MHD, ale i na motoristy, o experimentech na Smetanově nábřeží i celém dosavadním kurzu radnice v oblasti dopravy jsme hovořili s odborníkem spolku AutoMat Vratislavem Fillerem.
Daňová reforma podle návrhu ODS by zvýhodnila především bohaté a způsobila díru ve státním rozpočtu.
„Revoluce našich dnů bude městská, nebo žádná,“ tvrdil už před padesáti lety filosof Henri Lefebvre. Stojí v roce 2020 západní města na prahu zásadní revoluce v dopravě?
Ve sporu o Michala Pullmanna nejde o paměť a dějiny, nýbrž o vědění a moc. Od mladé generace se očekává, že se ztotožní s normalizačními pamětníky a naplní jejich sny tak, jak by je byli rádi naplnili oni.
Rozkol, který způsobuje Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, je kolize dvou ideologií. Obětem v jiných zemích prokazatelně pomáhá.
Česká republika se svým odporem k Istanbulské úmluvě zařadila po bok východních sousedů. Odpůrci úmluvy se domnívají, že se jedná o genderovou indoktrinaci.