Z diplomek na objednávku se stal byznys, na němž si přivydělávají i samotní vyučující.
Heslo „Je suis Charlie“ v českém prostoru zastínilo jeho alternativu „Je suis Ahmed“. Ta ovšem vyjadřuje smysl pařížské tragédie pravdivěji. Obtíž s prohlášením „Je suis Charlie“ je stejná jako s každým jiným symbolem. Každý si jej vykládá po svém. Pro někoho jde o bytostné souznění s jednáním dotyčného časopisu, jiný větu chápe jako výraz solidarity […]
Výroky některých českých politiků na adresu islámu mohou být trestnými činy.
Prahu čeká radikální proměna fungování MHD. Dopravní autority cestujícím vzkazují: „Prostě si zvykejte.“
Členové Strany zelených musí zabít své otce – Václava Havla a Václava Klause – a přijmout za svou demokracii, jež přesahuje kapitalistický řád.
Nový návrh zákona Ministerstva zdravotnictví má chránit nekuřáky a jít proti zájmům tabákové lobby a farmaceutických firem.
Je důležité, aby evropská levice neodsuzovala kritiku islámu, byť by byla sebevulgárnější.
První větší demonstrace hnutí Islám v ČR nechceme ukázala roztříštěnost českého antiislamismu.
Západ se chystá zopakovat chyby, které zapříčinily vzedmutí předchozí vlny islámského terorismu.
Na národní notu se rozhodly hrát už i nadnárodní řetězce. Třeba nás tohle absurdní spojení probere z nacionalistického poblouznění.
Smrt ekvádorské Miss Catherine Cando na operačním stole estetické chirurgie ukazuje absurditu honby za krásou.
Šéf odborů Josef Středula se bojí vítězství radikálních levicových stran. Odhaluje tím současný význam odborů v politice.
Lídři světové politiky si přivlastňují protestní praktiky běžných lidí. Co si z toho máme vzít?
V Drážďanech se stejně jako v Česku protestuje proti údajné islamizaci Západu. A to navzdory tomu, že tu téměř žádní muslimové nežijí. Proč k tomu dochází?
V české islamofobii můžeme spatřovat také důsledky pozitivistického přístupu k historii, v němž se zaměňuje konkrétní za obecné.
Miloš Zeman se nezastaví před ničím. Tentokrát si v souvislosti s přistěhovalectvím zafilosofoval o „genetické závislosti“ a upomněl na rasistické texty skupiny Orlík.
Horrorcore je sám o sobě neškodnou, i když trochu slabomyslnou zábavou. Některé jeho projevy však můžeme považovat za xenofobní.
Nedělní pochod z pařížského náměstí Republiky provázejí kontroverze. Předznamenal budoucí válečné intervence a striktní protiteroristickou politiku.
V devadesátých letech byl koncertním DJem formace PSH, dnes už hraje jen výjimečně. Mix měsíce pro nás připravil DJ Richard.
Jiří X. Doležal volá po zákazu islámu. Nechová se tak trochu jako náboženští extremisté?
Egyptolog Bárta se stává hlavní tváří think tanku hnutí ANO. Jeho vulgární doktrínu plně vystihují tři ústřední pojmy: víra, půda, rodina.
„Jde nám o víc než o třídní boj, ten už je passé, musíme nespokojené ostrůvky společnosti propojovat,“ říká člen španělské strany Podemos Miguel Ongil.
V českých debatách o důsledcích pařížského masakru se to hemží černými scénáři. V epicentru událostí však zatím převažují uvážlivější reakce.
Proč EU usiluje o transatlantické partnerství? Potřebuje téma, které by odvedlo pozornost od obrovských strukturálních problémů.
Zmasakrování členů redakce časopisu Charlie Hebdo je otřesné. Ale tím to nekončí. Čekejme vlnu islamofobie.
Rozhovor se starostou španělského „komunistického“ městečka Juanem Manuelem Sánchezem Gordillem.
Hit dívčí kapely Aquababes předznamenává nástup nové éry českého hudebního showbyznysu.