národ | Deník Alarm

Z aktuální čísla A2 věnovaného bělohorské bitvě publikujeme esej, který poukazuje na to, že nás při vzpomínání na „potyčku“ z roku 1620 zajímá mnohem více mem národní poroby než skutečná událost.

Nový nacionalismus a identitární paniku pohánějí zastaralé romantické fikce o českém národě. Co kdybychom je nahradili moderním občanským pojetím národa?

Monografie Radana Haluzíka Proč jdou chlapi do války problematizuje ustálené chápaní etnických konfliktů a pevných národních identit.

Novinář Erik Tabery se ve své knize ptá po smyslu dějin českého národa, postupuje však v mnoha ohledech ahistoricky a minulost převypravuje tak, aby nerušila.

Proti dnešnímu xenofobnímu nacionalismu bychom měli postavit emancipační pojetí národa. Inspirovat nás v tom může Tomáš G. Masaryk.

Janu Tesařovi, jedné z nejvýznamnějších postav československého myšlení, vyšla kniha starších esejů. Je to nesmlouvavá kritika mířící na různé strany.

Divadelní představení, v němž Kristus znásilňuje muslimku, pobuřuje kardinála Duku. Tuto imaginaci ale podněcuje identitářská rétorika, kterou on sám hojně používá.

Řešení sporu o název státu může spočívat v proměně strnulého vnímání makedonské identity, která je – jako každá národní identita – proměnlivá a dynamická.

Demokracie je prezentovaná jako znouzectnost. Problém je, když má přijít nějaká její alternativa

Otiskujeme prohlášení křesťansko-feministické skupiny RFK k národní svatováclavské pouti.

Panteon Národního muzea by výměnou Šrámka a Fučíka za císaře Františka Josefa a jeho manželku Sissi ztratil svůj smysl.

Nacionalismus není jen ideologií krajní pravice. Nebudeme mu moct efektivně čelit, dokud si neuvědomíme, nakolik je součástí politického mainstreamu.

Nacionalismus umožnil páchat brutální činy Hitlerovi, Miloševićovi i rwandským pohlavárům. Kráčíme v jejich stopách, nebo hrozbu nacionalismu překonáme?

Konec omezení volného pohybu by zlepšil pracovní podmínky pro všechny.

O čem vypovídá rehabilitace pojmu „národ“? Málo chápeme, oč tu běží, ačkoli jde o zásadní otázku pro levici: Být, či nebýt?

Pravicový populismus se stává stále populárnější alternativou k současnému liberálně demokratickému konsenzu.

Seriál České televize o cestě Čechů na Měsíc je spíše vypočítavým marketingem než satirickou ranou na solar.

Podle francouzského sociologa Didiera Eribona levicová hnutí často hovoří podobně jako radikální pravice „Národ proti oligarchii, vlast proti finančním elitám, lid proti těm nahoře.“

Antifašistické protesty v Německu mívají mnohem radikálnější podobu, než na jakou jsme zvyklí u nás.

Rozhovor s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou o tom, proč se z České republiky stala kolonie.

Ve věku devětasedmdesáti let zesnul přední světový teoretik nacionalismu Benedict Anderson.

Václav Klaus se vrací na politickou scénu, byť zatím jen jako občanský aktivista. I po letech je stále odhodlán hájit „českou cestu“.

Kauza bratrů Michalákových, která vířila českým mediálním prostorem v lednu a únoru tohoto roku, je zpět. Už však není nahlížena tak jednoznačně.

Kdyby – čistě teoreticky – zaútočil Islámský stát na ČR, nemáme žádnou naději válku vyhrát. Paradoxně kvůli křiklounům, jako jsou Konvička, Bartoš, Okamura. 

Dnešní nálady ve společnosti se až příliš podobají třinácté komnatě českých dějin.

Na národní notu se rozhodly hrát už i nadnárodní řetězce. Třeba nás tohle absurdní spojení probere z nacionalistického poblouznění.

V české islamofobii můžeme spatřovat také důsledky pozitivistického přístupu k historii, v němž se zaměňuje konkrétní za obecné.

Třetí nejsilnější švédská parlamentní strana uspěla, protože se distancovala od neonacistické minulosti svých členů. Ta se teď ovšem začíná odkrývat.

Rozhovor s režisérem Robertem Sedláčkem o Českém století, prezidentu Zemanovi a národní povaze.

Chystané oslavy 700. výročí narození Karla IV. odrážejí pokrytectví naší politické reprezentace.