komunismus | 2. stránka | Deník Alarm
Projekt Zkušenost totality, který připravuje Skautský institut, zavede junáckou mládež na výpravu do historie – po předem vyšlapaných stezkách.
Přinášíme překlad textu o Fidelu Castrovi a dědictví kubánské revoluce z pera známého slovinského filosofa.
S tuniským režisérem Hafedem Bouassidou o jeho studiu na FAMU, Srpnu 68 a vlivu československé nové vlny na jeho tvorbu.
Ani po padesáti letech se v masmédiích neobjevila pravda o Velké kulturní revoluci. Absence pravdy nepostihuje jen Peking, ale i západní svět.
Liberálové se diví výskytu „rudých“ na antifašistické demonstraci. Je-li tu něco k podivení, pak jen to, že svoboda ještě nezahynula.
Jaké to je, přát kulturnímu redaktorovi týdeníku Respekt smrt? Nic moc hezkého, stejně jako jeho výroky na Twitteru.
Od tragického úmrtí Piera Paola Pasoliniho uběhlo čtyřicet let. Jeho vražda je dodnes předmětem vášnivých debat.
Parodický text odkazující na proslulý normalizační článek Nová vlna se starým obsahem ukazuje, že produkce Alexandrovců není jen neškodnou zábavou pro seniory.
O filmové a literární reflexi předlistopadového režimu, o roli antikomunismu a snaze uchopit minulý režim jako traumatickou zkušenost jsme hovořili s Veronikou Pehe.
Slavoj Žižek analyzuje takzvanou uprchlickou krizi. Kritizuje xenofobní populismus, ale i pokrytectví levicových liberálů. Ani jedno nevede k řešení problému.
Alexis Tsipras musel na tvrdé reformy určené Řecku přistoupit. Učinil tak ve jménu komunismu.
Jak se dostat z propasti, která se otevírá mezi autentickou levicí a pomýlenými masami? Možná je to celkem jednoduché.
Kdo rozmetal konsensus paměti a k čemu může dojít, když se historie stane nástrojem politiky, dozvíte se v rozhovoru s profesorem Evropské univerzity v Petrohradě, historikem Alexejem Millerem.
S americkou historičkou Kimberly Zarecor jsme mluvili o jejím zájmu o komunismus, který ji přivedl k dějinám panelové výstavby.
Proč Češi pohlíží jinak na Blízký východ a jinak na Indii? A proč řeší dalajlamismus?
Ukrajina nedávno přijala nové zákony, které jsou de facto pokusem zavést závazný výklad historie. Ne všichni jsou s nimi spokojeni.
Rozhovor se starostou španělského „komunistického“ městečka Juanem Manuelem Sánchezem Gordillem.
Kontroverze kolem výroků Miloše Zemana o dění na Ukrajině, včetně reakcí na ně, představuje komplexní zprávu o současné situaci. Je špatná.
Co zažívá středovýchodní Evropa v posledních pětadvaceti letech? Odpověď hledá přední maďarský filosof a disident v exkluzivním textu pro A2larm.
Proč je neoliberální systém tak stabilní? Proč se setkává s tak malým odporem? A to navzdory čím dál rozevřenějším nůžkám mezi bohatými a chudými?
Čeští novináři a pravicoví politici viní levici z „odklonu od Havla“ a odkazu disentu. Ve skutečnosti tuto tradici sami pošlapávají.
Významný francouzský filosof Alain Badiou před několika dny přednášel v Praze. Přes rozpačité reakce, které zde vzbudil, stojí jeho myšlení za pozornost.
Pojítkem dnešních protestů je nedostatek jasné strategie. Proto musíme znovuobjevit jazyk komunismu. To tvrdí francouzský filosof, který dnes vystoupí v Praze s přednáškou.
Při vymítání totalitních tendencí se okatým totalitářem snadno stane samotný exorcista. V boji s „komunistickým fízlem“ se to přihodilo Miroslavu Kalouskovi.
Vidím záběry hořících lidí v hořícím domě, kam je zahnali jiní lidé, aby ten dům i s nimi zapálili, a poslouchám hluboké hlasy komentátorů, jak nabádají k rozvaze a kritičnosti. Bon. To je výzva. Pominu, že se Ruska bojí především ti, kterých jsme se poslední dvě desetiletí báli (a tím víc jsme se k nim lísali) […]
V televizních záběrech z masových protestů v Kyjevě proti Janukovyčově vládě jsme znovu a znovu viděli demonstranty strhávající Leninovy sochy. Byl to snadný způsob, jak projevit vztek: tyhle sochy sloužily jako symbol sovětského útlaku a Putinovo Rusko je vnímáno jako pokračování sovětské nadvlády nad svými sousedy. Mějme na paměti, že Leninovy sochy se v Sovětském […]
Hrozí novodobá fašizace společnosti? Obejde se kapitalismus bez demokracie? A čím si dnes prochází Maďarsko? „Demokracii se dnes lidé smějí a já se musím přiznat, že jim do jisté míry rozumím,“ říká proslulý maďarský filosof a disident Gáspár M. Tamás v rozhovoru pro A2larm.