komunismus | Deník Alarm
Komiks autorské dvojice Berger – Kavalír se vrací k české superhrdince z druhé poloviny šedesátých let, která je opředená mnoha mýty. S jejím odkazem pracují poměrně volně a jejich Octobriana funguje hlavně jako dobrý akční komiks.
Nová minisérie Davida Ondříčka Král Šumavy – Fantom temného kraje, dostupná na platformě Voyo, vypráví nedávné československé dějiny jako akční thriller. Donedávna byli diváci přitom zvyklí spíše na komedie.
Historička umění Milena Bartlová napsala knihu mapující osudy tří žen z její rodiny – dvou babiček a matky. Ač se tyto ženy v obecném povědomí nachází ve stínu slavnějších mužů, pojí je pozoruhodné příběhy veřejné angažovanosti.
Komunistická strana si po volebním debaklu zvolila nové vedení. Radikální změnu kurzu – třeba po vzoru německé Die Linke – ale nečekejme.
Historik Zdeněk Doskočil ve své knize V žaláři a vyhnanství přináší podrobný pohled na soudní proces se slovenským básníkem v padesátých letech, jeho pobyt ve vězení a následnou rehabilitaci.
Poslední předsametový generální tajemník KSČ, jenž do funkce vystoupal z chudých poměrů, je dnes především zkarikovaný symbol našich vlastních představ o minulosti i současnosti.
Ve světle současné pandemie se ukazuje, že samotný lidský duch se svými výtvory se chová jako virus. Parazituje na lidském organismu, využívá ho ke svému množení a hrozí mu jeho úplným zničením.
Podle komentáře v Hospodářských novinách si Východ vede při zvládání epidemie lépe než Západ. Může za to mimo jiné mentalita strachu a udavačství přežívající z minulého režimu.
Švýcarská politoložka a historička Josette Baer napsala politickou biografii levicového intelektuála a popraveného komunistického ministra Vladimíra Clementise.
Z ekologie se stalo nové opium lidstva – výzva k zápasu se silami, které nás nekonečně přesahují. Máme-li se vymanit z této „ekologie strachu“, musíme vzkřísit ideu komunismu.
Komunisty z ruského Altajského kraje vytočila závěrečná série seriálu Hra u trůny. Od HBO požadují okamžitou omluvu a přetočení závěrečné série s novými scenáristy a režiséry.
Během pražského jara mezi sebou soupeřily technokratická řešení a snaha o demokratizaci společnosti. V normalizaci vyhrálo nedemokratické manažerské řízení státu.
Motorem pražského jara, stejně jako souběžného obrodného procesu na Západě, bylo přesvědčení, že změna je možná. Stojí za to si je připomínat.
Janu Tesařovi, jedné z nejvýznamnějších postav československého myšlení, vyšla kniha starších esejů. Je to nesmlouvavá kritika mířící na různé strany.
Přinášíme rozhovor s politickou teoretičkou a umělkyní Bini Adamczak, které vyšel český překlad jejího knižního debutu Komunismus (nejen) pro děti.
Nakladatelství Neklid vydalo český překlad „kontroverzní“ knihy německé umělkyně a teoretičky Bini Adamczak.
Europoslanec Jan Keller využil dvousté výročí narození Karla Marxe k dalšímu účtování s novou levicí. Sice se obnažil jako ignorant, ale zato nadhodil téma zrušení rodiny.
S reportérkou a disidentkou Ottou Bednářovou o komunismu, novinařině a statečnosti.
Jak se rodák z Colorada stal jednou z největších popových hvězd východního bloku.
Minulý režim je dnes vyčpělé strašidlo. Zato nám ale bolestně chybí přesvědčivé vize emancipace a sociální spravedlnosti.
Jaké funkce plní únor 1948 v české historii? Zdá se, že způsoby, jakými je obvykle připomínán, příliš prospěchu současné společnosti nepřináší.
James Baldwin a mladý Karl Marx se stali hrdiny dvou posledních filmů Raoula Pecka.
Kniha historika Michala Macháčka nabízí dobře podložený pohled na výraznou a spornou postavu československé historie, bývalého prezidenta Gustáva Husáka.
S německým historikem Thomasem Lindenbergerem jsme mluvili o vyjednávání za komunismu, kritice teorie totalitarismu a Ústavu pro studium totalitních režimů.
Říjnová revoluce přinesla na samotném počátku také snahy o sexuální revoluci, emancipaci žen a zlepšení práv pro gaye a lesby. Ve své době šlo o unikátní krok vpřed.
Před půldruhým stoletím vyšla jedna z klíčových knih společenských věd.
Nová kniha historiků Pavla Koláře a Michala Pullmanna přináší čtení o normalizaci (nejen) na víkend.
Nepodmíněný základní příjem nemusí vůbec být rovnostářským řešením. Záleží, kdo si tuto myšlenku přivlastní.
Zveřejňujeme reakci na text věnovaný skautskému projektu Zkušenost totality.