Esej nebinární*ho esejisty*ky Masha Gessen o evropské a izraelské politické paměti znovu otevřel debatu o tom, jak o holocaustu mluvit a jak si ho připomínat. V textu je používán inkluzivní jazyk.
Ve věku 76 let zemřel romský aktivista Čeněk Růžička, který se posledních pětadvacet let snažil dosáhnout satisfakce pro oběti romského holocaustu.
Po desítkách let, kdy na místě bývalého romského koncentračního tábora stál vepřín, konečně začala jeho demolice. Budování skutečného pietního místa na ni naváže.
Leo Pavlát reaguje na polemiku Marie Smutné ohledně sporu mezi Židovským muzeem v Praze a Institutem Terezínské iniciativy.
Pracovnice Institutu Terezínské iniciativy popisuje genezi sporu, která vyvrcholila odvoláním ředitelky Institutu ředitelem Židovského muzea v Praze Leo Pavlátem.
Odvolaná ředitelka Institutu Terezínské iniciativy se vyjadřuje k článku Leo Pavláta Ke konzervativnímu pojetí holokaustu Terezy Štěpkové a vysvětluje, jak tento pojem vnímá.
Ředitelka Institutu Terezínské iniciativy se vyjadřuje ke konfliktu ohledně společného čtení židovských a romských jmen při pietní akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa 2021.
Oběti holocaustu se mezi sebou dopouštěly sexuálního násilí. Jak máme k tomuto tématu přistupovat?
Kniha Lov na Židy polsko-kanadského historika Jana Grabowského, pojednávající o polském antisemitismu za války, se dočkala českého vydání.
Mezi roky 1936 a 1945 vyhladili nacisté přes polovinu evropských Romů. Ve střední Evropě nezůstal téměř nikdo, kdo by tyto zločiny připomínal.
Rozhovor s romským aktivistou Jozefem Mikerem a režisérem filmu Díra v hlavě Robertem Kirchoffem o romském holokaustu a boji za zrušení vepřína v Letech u Písku.
Přinášíme osobní výpověď reflektující hledání vlastní židovské identity – cestu, na jejímž konci bylo odmítnutí sionismu a politiky Státu Izrael.
Proslulý lovec nacistů kdysi poslal dopis českému premiérovi Zemanovi, v němž upozornil na nevyřešený problém lágru Lety u Písku.
Příprava památníku romského holocaustu probíhá zatím velmi nekoordinovaně. Pokud se to nezmění, hrozí, že výsledek bude zklamáním.
Nový polský „zákon o holocaustu“ se ve skutečnosti netýká německých válečných zvěrstev. Jeho cílem je utišit hlasy kritiků současné polské vlády.
Okamurovo zpochybňování romského holocaustu vyvolalo vlnu oprávněné kritiky. Jenže podobně relativizující názory sdílí i řada českých konzervativních historiků a politiků
Okamurovo zpochybňování romského holokaustu vychází z přesvědčení, že Romové jsou méněcenní.
S historičkou Kateřinou Čapkovou a romistkou Helenou Sadílkovou jsme mluvili o holocaustu Romů a psaní dějin menšinových společenství.
Italský teoretik rezignoval z rady celoevropské organizace DIEM25. Demokracie podle něj není v Evropě možná.
Připomínáme výročí schválení rasově diskriminačního zákona, který postavil československé Romy na úroveň zločinců.
Svět podle Daliborka je zdlouhavou reality show o zoufalém muži, který si pustil filmový štáb do bytu. Nic víc.
Iniciativa Chceme bydlet! a Muzeum romské kultury dnes připomenou odvahu Romů, kteří povstali proti útlaku.
Desítky lidí, včetně dvou ministrů a několika diplomatů, se sešly na pietním aktu v Letech u Písku. Proběhla manifestace za zbourání nedalekého vepřína.
Díky historikovi Janu Tesařovi se po letech můžeme seznámit s příběhem českého romského odbojáře. A také s historií českého nacionalismu.
Vláda včera oznámila, že schválila návrh na ukončení provozu velkochovu prasat na území bývalého romského koncentračního tábora.
Zvykli jsme si každou současnou tragédii poměřovat absolutním zlem holocaustu. Vede nás to ale spíše ke lhostejnosti vůči utrpení.
Uveřejňujeme mezinárodní otevřený dopis předsedovi vlády České republiky Bohuslavu Sobotkovi a místopředsedovi Andreji Babišovi.
V mediálních reakcích na Babišovy výroky o táboře v Letech se ukazuje absurdita představy o kvalitní žurnalistice.
Andrej Babiš se omluvil za svůj výrok o romském holocaustu. Je tato omluva dostatečná?
Přetiskujeme vyjádření předního světového intelektuála Noama Chomského k otázce přijímání uprchlíků.