historie Archives – Strana 7 z 8 – Deník Alarm
Projekt Zkušenost totality, který připravuje Skautský institut, zavede junáckou mládež na výpravu do historie – po předem vyšlapaných stezkách.
Za tři roky uplyne třicet let od ukončení práce Státní bezpečnosti. Jak dnes přistupovat k jejím archivům?
Zemřel jeden z nejvlivnějších politiků 20. století. V čem spočívá jeho význam?
Za proslulou fotkou jedince protestujícího uprostřed hajlujícího davu se skrývá tragický příběh z éry nacistického Německa.
Před osmdesáti lety vypukla španělská občanská válka. V mezinárodních antifašistických brigádách bojovalo přes dva tisíce československých dobrovolníků.
Přinášíme rozhovor s historikem Vítem Strobachem, autorem knihy Židé národ, rasa a třída.
Ačkoliv uběhlo již více než sto let od genocidy Arménů, není stále jednoduché o ní otevřeně mluvit.
Monografie architektonického a urbanistického experimentu ze severu Čech odhaluje destruktivní aspekty socialistické utopie i myšlenkovou bezvýchodnost dneška.
Recept dramatika a hudebníka S.d.Ch. na senátní trafiku pro bývalého disidenta Františka „Čuňase“ Stárka.
Polská vládnoucí strana přepisuje historii. Nelíbí se jí zmínky o polském podílu na holocaustu a odmítá výzkum předního historika Jana T. Grosse.
Historik, spisovatel a autor nejpůjčovanějších děl v českých knihovnách nám představuje minulost jako troškovskou pohádku a brojí proti muslimům.
Jaromír Jágr zdolal další z hokejových rekordů – překonal v historických tabulkách Bretta Hulla. Jaké je jeho postavení v české historii?
Co přebývá a co schází ve filmovém zpracování procesu s Leopoldem Hilsnerem?
Poslanecký návrh na zavedení nového památného dne nás vrací k nacionalismům první poloviny 20. století.
Druhá sezóna Soderberghova seriálu The Knick z prostředí americké nemocnice na začátku 20. století se nese ve znamení zklidnění.
Do kin vstoupil dlouho očekávaný film Filipa Renče sledující osudy herečky Lídy Baarové. Je po všech stránkách špatný.
Francie je ve válce. ISIS je ve válce. Anonymous jsou ve válce. A ještě je tu válka proti evropským hodnotám…
Podle historičky Wendy Z. Goldmanové mělo politické násilí v Sovětském svazu i své demokratické prvky. Nemalou měrou se na něm podíleli obyčejní lidé, nejen neosobní totalitní režim.
Televizní obraz První republiky má s její reálnou podobou společného pramálo, zvlášť pokud se jedná o příběhy četnických pátraček.
Hnutí kolem Martina Konvičky o sobě tvrdí, že není fašistické. Ze srovnání s antisemitskými periodiky předválečného a válečného období však vyplývá pravý opak.
Humanitní vědci by si měli najít cestu k veřejnosti a čelit protiimigrantským náladám.
Nekonečné debaty o poválečném vyhnání Němců ukazují, že ani po sedmdesáti letech nejsme schopni se s tímto traumatem důstojně vypořádat.
Národní identita se vytváří situačně, není daností založenou na „pokrevním poutu“. V posledních měsících však spousta lidí zapomíná, že ani „Čechy“ jsme nebyli odjakživa.
Dnešní nálady ve společnosti se až příliš podobají třinácté komnatě českých dějin.
Kdo rozmetal konsensus paměti a k čemu může dojít, když se historie stane nástrojem politiky, dozvíte se v rozhovoru s profesorem Evropské univerzity v Petrohradě, historikem Alexejem Millerem.
Na pražské Filozofické fakultě byl bezohledně propuštěn renomovaný historik Jaroslav Čechura. Stal se obětí takzvaných úsporných opatření.
Filmové zpracování příběhu Jana Husa zamlčuje podstatné okolnosti jeho života, aby ho přiblížilo dnešnímu ateistickému Česku.
Zdeněk Škromach a Michal Hašek se rozhodli ve jménu boje proti relativizaci německé válečné viny odsoudit brněnskou Deklaraci smíření a budoucnosti.
Ke kulatému výročí konce druhé světové války jsme připravili anketu. Jak se třetí poválečná generace potýká s traumatickou rodinnou historií?