Tragický osud muže, který odmítl hajlovat

Za proslulou fotkou jedince protestujícího uprostřed hajlujícího davu se skrývá tragický příběh z éry nacistického Německa.

onb, onb

Je to fotka, která se často objevuje na sociálních sítích. Vyjadřuje postoj hrdého vzdoru proti chování zfanatizované společnosti. Postava na ní dává uprostřed hajlujícícho davu rukama ostentativně založenýma na hrudi najevo svůj odpor k poklonkování nacistickému režimu. Identita vzdorujícího muže na fotce byla neznámá až do roku 1991. Tehdy si v německém týdeníku Die Zeit povšimla fotky jedna z jeho dcer a zjistilo se, že se jedná o Augusta Landmessera.

V době pořízení fotky pracoval jako dělník v loděnicích Blohm & Voss v Hamburku. Od roku 1931 byl členem nacistické strany NSDAP. Důvod k jeho tehdejšímu odporu ke straně měl osobní a tragické pozadí. Landmesser se totiž zamiloval do židovské dívky Irmy Ecklerové a v roce 1935 se s ní zasnoubil. Poté, co se nacistická strana dozvěděla o jeho zásnubách s Židovkou, vyloučila ho ze svých řad. Když se chtěl Landmesser s Irmou Ecklerovou oženit, byla jeho žádost zamítnuta, jelikož v tu dobu vešly v Německu v platnost tzv. Norimberské zákony.

Důvod k jeho tehdejšímu odporu ke straně měl osobní a tragické pozadí.

Landmesser porušil zákon na ochranu německé krve a cti, který v prvním bodě stanovoval, že „sňatky mezi Židy a státními příslušníky německé krve nebo krve podobného charakteru jsou zakázány“. Totéž se vztahovalo i na styky mimomanželské. Zamilované dvojici se mezitím narodila první dcera Ingrid. O rok později se odehrála scéna zachycená na slavné fotografii. V loděnici, v níž Landmesser pracoval, křtili novou válečnou loď. Všichni kolem něho ji vítali se vztyčenou pravicí a pozdravem „Sieg Hail“, pouze Landmesser mlčky a zarytě stojí se založenýma rukama.

V roce 1937 toho už měl Landmesser plné zuby a rozhodl se s rodinou utéct do Dánska. Byl ovšem zadržen na hranicích a obviněn z „hanobení rasy“. Trval však na tom, že o židovském původu Irmy on ani ona nevěděli a o rok později byl propuštěn pro nedostatek důkazů. Gestapo však Landmesserovi pohrozilo, že pokud se nevzdá svého vztahu s Židovkou, půjde do vězení. Landmesser nařízení ignoroval, a proto byl o rok později znovu zatčen. Tentokrát trestu neunikl a byl odsouzen na tři roky do koncentračního tábora Börgermoor. Svoji ženu ani děti už nikdy nespatřil.

Irmu Ecklerovou, tehdy očekávající druhou dceru Irenu, Gestapo zatklo také a odvedlo do ženského koncentračního tábora v Ravensbrücku. Ecklerovou pak zřejmě přemístili v rámci nacistického programu „eutanázie“ do střediska v Bernburgu, kde byla společně s tisícovkami dalších zavražděna. Po válce se našly oficiální dokumenty, které stanovují smrt Ecklerové na 28. dubna 1942. Landmessera mezitím v roce 1941 propustili z vězení. Našel si práci ve firmě pro přepravu nákladů Püst, kde působil jako předák. V roce 1944 byl Landmesser poslán jako člen vojenského praporu složeného z bývalých trestanců a „odpadlíků“ na frontu. O pár měsíců později v Chorvatsku zemřel.

Manželství Augusta Landmessera a Irmy Ecklerové bylo v roce 1951 zpětně posvěceno senátem v Hamburku. Jedna z jejich dcer, fotografka Irena Ecklerová, později vydala knihu sledující osud její rodiny, doplněnou o celou řadu oficiálních dokumentů, dopisů a fotografií z tehdejší doby. Mezi nimi je samozřejmě i ta, z níž se později stal internetový mem.

 

Čtěte dále