epidemie | Deník Alarm

Když se v roce 1963 vyskytly ve Vratislavi pravé neštovice, Světová zdravotnická organizace předpovídala, že epidemie potrvá dva roky. Polsko nemoc vymýtilo do tří měsíců. Přečtěte si jak.

Lidé, kteří mají příznaky onemocnění covid-19 nebo se setkali s nakaženým, se často odmítají nechat otestovat. Mohou tak zkomplikovat průběh epidemie i hodnověrnost statistik.

Česko ztratilo šanci, že druhu vlnou koronavirové pandemie projde s minimálními ztrátami. Strategii a přísná opatření potřebujeme o to více.

Koronavirová nákaza v Česku překonává rekordy, vystupování Andreje Babiše se zhoršuje. Co bude dál, nikdo neví.

Je třeba státu nekřivdit a uznat, že ve zlepšení boje s covidem-19 odvedl pořádný kus práce. Brzdí nás ale předsudky, nekoncepčnost a populismus.

Koronavirová pandemie a následná karanténa přispěly ke snížení naší ekologické stopy. Oproti minulému období došlo k poklesu spotřeby přírodních zdrojů o 9,3 procenta.

Kritika nošení roušek a jeho přirovnávání k totalitě je asi nejpokleslejší projev českého antikomunismu.

Co znamenala koronavirová krize pro evropské věznice? Kombinace odnětí svobody a karantény ukázala, jak velkou roli hraje přístup ředitelů věznic.

Konspirační teorie ohledně koronaviru v Německu ovlivňují pravicové extremisty, antisemity, přívržence AfD, militantní autonomní levici i ezoteriky. Protestní hnutí nabírá na síle.

Litevské hlavní město přišlo s plánem, díky kterému by zakrátko mohlo vypadat jako velká open air kavárna.

Výsledky několika studií prokazují souvislost mezi vyšším znečištěním vzduchu a většími dopady epidemie koronaviru.

Zatímco stát selhává a mnoho Maďarů buduje solidární komunity pro oběti koronavirové krize, maďarský premiér upevňuje svou moc.

Není pravda, že před pandemií nikdo nevaroval a že jsme nemohli být lépe připraveni.

Ekonomové, kteří dlouhodobě ovlivňují politiku, nás dostali do situace, kdy nejsme připraveni na současnou krizi. Je načase začít poslouchat jiné odborníky.

O koronaviru toho zatím věda moc jistého říct nedokáže. Množství „odborníků“ v médiích může ve výsledku veřejnost spíše mást.

Koronavirem těžce zasažené město v Lombardii chce omezit automobilový provoz. Chce zdravější vzduch i volnější pohyb pro lidi.

Česká společnost je rozpolcená: někdo se chce urychleně vrátit k normálu, další požaduje izolaci dobu neurčitou. Správná cesta je ale sofistikovanější. Zahrnuje mimo jiné chytrou karanténu.

Zatímco v ulicích měst docházejí drogy a jejich uživatelé prožívají nucenou abstinenci, ve většině domácností pravidelně dochází k předávkování sociálními sítěmi.

Slovenská vláda se rozhodla situaci v romských osadách řešit nasazením vojska. Dlouhé roky neřešené problémy se nyní výrazně prohlubují.

Tři požadavky pečujících ke zvládnutí krize apelují na vládu, aby nezapomínala na pracovníky v sociálních službách.

Ve všech evropských zemích zasažených epidemií jednají vlády o finanční pomoci podnikatelům. V Polsku a Dánsku na ni však nedosáhnou ti, kteří zisk nedaní v zemi, kde podnikají.

V souvislosti s koronavirovou pandemií se množí kritika na adresu Světové zdravotnické organizace. Jaká je historie této instituce a jak jsme se do současné situace vlastně dostali?

Pandemie z roku 1918 zabila 50 až 100 milionů lidí. Odkud pocházela, jaký měla průběh a jak na ni jednotlivé země reagovaly?

Koronavirová krize by neměla být krizí ekonomickou, ale zdravotní a sociální. Karanténa je ovšem symptomem, že s ekonomikou není něco v pořádku.

Krize způsobená onemocněním COVID-19 není bitvou mezi zeměmi nebo systémy. Jen koordinovaná mezinárodní reakce a solidarita dokáže zabránit jejím nejhorším důsledkům.

Švédský uvolněný přístup k pandemii vzbuzuje rozruch po celém světě, zatímco zbytek Skandinávie se rozhodl zavřít doma. Běžný styl života Švédů se ale nakonec příliš neliší.

Důvodem, proč na některé země udeřil koronavirus s větší intenzitou, není jen nedostatek ochranných opatření. Souvisí to s povahou dnešního světa a vztahů v něm.

Způsob vládnutí, který má politikům získat především politické body, je neefektivní. Kromě toho pomíjí i základní lidské potřeby a vůli konkrétních jedinců. Týká se to například nuceně izolovaných důchodců.

Fyzik Prokop Hapala kriticky reaguje na nadšení z poklesu emisí oxidu uhličitého kvůli omezení průmyslu a letecké dopravy v důsledku epidemie koronaviru. Bez fungující ekonomiky se neobejdeme.

V prázdných ulicích českých měst se objevují transparenty vyzývající k neplacení nájmu a solidaritě s těmi, kteří kvůli epidemii na nájem nemají.