Koronavirová krize prohloubila staré problémy, na něž doplácejí ti nejchudší: exekuce, bytovou nouzi a práci načerno. Ekonomické důsledky ale ponese celá společnost.
Společnost Tady a teď analyzovala data Rejstříku zahájených exekucí v Plzeňském kraji. Ukázalo se, že nejvíce děti dluží obcím a institucím, které jsou s obcemi spojeny.
Jediný den Alicje Knast ve funkci generální ředitelky Národní galerie stačil neokonzervativcům k tomu, aby její směr vedení prohlásili za ideologický. Pro koho tu instituce je a jaké hodnoty má zastávat?
Poslanecký návrh na chráněný účet vytvořil paskvil, kdy bude dlužník závislý na benevolenci a rychlé práci exekutora – což není něco, na co se v Česku dá dvakrát spoléhat.
Z aktuálního čísla čtrnáctideníku A2 vybíráme článek, který se vrací na počátek devadesátých let a klade si otázku, jak je možné, že se původní nedůvěra v ekonomický liberalismus zvrátila v jeho nadšené přijetí.
Případ sester Kolocových, které se sebevědomě ohradily proti sexistickým a rasistickým komentářům, je důkazem, že se společenská atmosféra pomalu mění. Ženy se ozývají stále víc.
Pandemická kriza naplno odhaluje nerovnosti, které Českou republiku štěpí. Pro ty, kteří mají dostatek možností říct si o pomoc, je situace snazší. Ostatní jsou odsouzení k improvizaci.
Areál plaveckého stadionu v pražském Podolí byl v prosinci prohlášen za kulturní památku, a získal tak památkovou ochranu.
Pokud by byl Babišův registrační systém počítačovou hrou, její jedinou a hlavní pointou by bylo, že se hraje zbytečně.
Stát sliboval lidem nad osmdesát let, že se budou moci brzy očkovat proti covidu. Dopadlo to jako vždycky.
Publikace Jitky Gelnarové Útěk, nebo invaze? nás vrací o několik let zpátky do dob všeobecného běsnění proti muslimům. Přináší znepokojivý obraz české společnosti.
Pořádek na nedělní demonstraci nazvané Otevřeme Česko zajišťovali lidé s pestrou minulostí. Vztahy řečníků, kteří zde vystoupili, s extremistickou pravicí jsou ale staršího data.
Pražský magistrát přichází s novým projektem nábytkové banky, která by měla pomáhat jednotlivcům i rodinám se zabydlováním.
Na Žižkově už dva roky nepůsobí Autonomní sociální centrum Klinika. Jeho příběh předznamenal to, co zažíváme během koronavirové a klimatické krize.
Skupina aktivistek z iniciativy Za důstojné bydlení včera odevzdala na podatelnu varnsdorfské radnice otevřený dopis starostovi města.
Symbolika žlutých hvězd při protestech proti vládním opatřením a očkování proti koronaviru srovnává nesrovnatelné. Pandemii navíc provázejí různé antisemitské mýty.
Ve Finsku bylo tři sta nakažených lidí denně, když premiérka žádala obyvatele, aby zůstali na Vánoce doma. V Česku umírají rekordní počty lidí a politici se tváří jakoby nic.
Koronavirová pandemie vyhnala lidi z měst zpátky do krajiny a přírody. Odráží se to i v české hudební produkci minulého roku, která dala vzniknout „hudbě potulné“.
Bývalý prezident Václav Klaus, Daniel Landa a další vyjádřili na Staroměstském náměstí svou nespokojenost s vládou.
Bývalý člen Orlíku spolu s hvězdami rurálního bigbítu zhudebnil Blanický manifest, který četl loni na Vyšehradě o výročí upálení mistra Jana Husa. Vyzývá v něm občany, aby vzali moc do svých rukou.
Ministerstvo školství přestalo od nového roku proplácet odborné doučování nad rámec běžné výuky. Škrty se dotknou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a také příjmů pedagogů.
Důraz na individuální odpovědnost jedinců často znamená, že jako společnost přehlížíme systémové problémy tak dlouho, až nás přerostou.
Pandemie koronaviru prohloubila současnou bytovou krizi a mnoho lidí se navíc ocitlo bez možnosti platit nájem. Rok 2020 přinesl mimo jiné i potřebu nájemnických odborů.
České zdravotnictví je od vypuknutí pandemie na hraně kolapsu. Povánoční nárůst nakažených už nemusí vyčerpaný personál zvládnout. Nikdo se přitom neptá, co bude dál.
Žižkovská budova Všeobecného penzijního ústavu, později známá jako Dům odborových svazů a dnes jako Dům Radost, je dílo evropského významu. Jeho přestavba je z architektonického hlediska katastrofická.
„Zemědělský román“ Zuzany Kaiserové Starci života nás zavádí do obludně groteskní současnosti českého venkova kdesi na Vysočině.
Podnikatel Lukáš Rak nechal vystěhovat poslední rodinu z bytových jednotek v Kovářské ulici. Starosta Varnsdorfu Roland Solloch přes sliby, že město rodině poskytne bydlení, odmítá pomoc.
K nejvýraznějším současným domácím drag queens patří čtveřice performerů působících pod hlavičkou House of Garbáge. Přetiskujeme rozhovor z nového čísla kulturního čtrnáctideníku A2.
Z kdysi obávaného ghetta v Kovářské, dnes spíš ospalého sídliště, vystěhoval nový majitel všechny nájemníky. Radnice Varnsdorfu od nich dala ruce pryč.
Čísla nakažených koronavirem jsou na maximu. Vánoční „promořování“ si začíná vybírat krutou daň.